Listopad 2010

Pěkný video!

30. listopadu 2010 v 17:32 | Yoshiko |  Videa
Hurá! Slavte! Po dlouhé době jsem tady. Jenže se špatnou zprávouXDDD. No zas tak špatná není, jen mě chytla moje zvědavost(=vzniklá závislost) jde o to, že jsem pořád narážela na to, jak je anime Death Note dobré a kdesi cosi. Kdysi na animaxu jsem viděla 2 díly a řekla jsem si ,,Na takovou kravinu koukat nebudu". Jenže ty ,,žvásty" mě už tak sra.. , že jsem si pustila první díl, pak druhý, třetí a už to jelo. No a stal se ze mě zívislák. Ne zas takový že zhlédnu 20 dílů za den samozřejmě. No a taky, dnerska jsem se tak nudila že jsem psala a psala, až z toho vznikla první kapitola k nové povídce, kterou ale ačnu dávat až těch dílů bude víc. tak se zatím mějte du se ,,možná" dívat na Death Note!
P.S. Tato písnička je fakt suprová, ale newm z kterého anime. Našla jsem ji na Youtubku.


Druhé kolu SONB u tsubaki

26. listopadu 2010 v 20:50 | Yoshiko |  Novinky,oznamka,
Lidi postoupila jsem do druhého kola SONB. Pls, že mi hlásnete? teda pokud se vám líbí můj blog.XD Hlásnout můžete tu http://tsubaki-camelia.blog.cz/1011/druhe-kolo-sonb-a-vysledky-prvniho-kola#komentare

Přiznání

26. listopadu 2010 v 20:38 | Yoshiko. |  Jednorázové povídky
Tak je tu první povídka na příní pro Lee. Doufám že se ti bude líbit. Omlouvám se za případné chyby.

Nebe bylo temné, jako by to byla přesvěst něčeho co se má stát. Hrozilo, že brzy začne lít jako z konve, ale dvě osoby tomu nevěnovaly pozornost. Na svých malých konících pádili po prašné cestě jako o život. Před dvěma dny jim přišla z práva z Redmontu. Chystá se tam velká zpoura zločinců. Má být za dva dny. Jenže jezdi, kteří jeli na koních to nemohli stihnout, byli příliž daleko. Modlili se aby se nic vážného nestalo. Oba mysleli na to nejhorší, že Redmont padne. Ale každému zvlášť se v mysli objevovala jiná podoba zničení. Mysleli na své přátele, lásku, domov.
Už jen pár kilometrů. Už tam budou. Už zdálky viděli kouř. Srdce se zrychlilo ještě více než bylo.Pobídli své koně ještě k většímu běhu. Teď jeli jeli přímo vražedně.
Projeli bránou. Nikde nikdo. Hluk slyšeli s nádvoří u hradu. Vydali se tam. Konečně tam byli. Před nimi probíhal boj. Král poslal na pomoc své vojáky, ale moc jich nebylo. I prostí lidé s vidlemi bojovali, ale zločinců bylo více.Jesdci na nic nečekali a sesedli ze svých koní. Ty poplácali po krku a poslali je se schovat. Koníci poslechli a odběhli za roh.
,,Ty vlevo a já vpravo" Ozval se hlas staršího muže. Ten druhý neznatelně přykývl a odešl na svou stranu. Dostal se nepozorovaně na dobré místo, z kama viděl jak boj tak svého společníka na druhé straně. Vytáhl s vaku na zádech svůj luk a napnul tětivu. Do levé ruky si nachystal pár šípů. Za chvíli stihl zajistit okolí.
Na druhé straně bojoval s nějakým mužem Horác. O toho strach něměl. Věděl, že je dobrý bojovník. O pár metrů od něj, bojoval sir Rodney. Stejně dobrý jako vždy. Zahlédl pár známých tváří, ale ženy tu naštěstní nebyly. Oddychl si. Kdyby viděl například Jenny nebo Alys, nevěděl jestli by si zachoval chladnou hlavu. Podíval se na svého společníka a učetile a zaregistroval kývnutí jeho směrem. Vložil ším do tětivy a natáhnul. Zachytil další kývnutí. Pak vyslal v několika vzteříních několik šípů na nepřítele. Trefil všemi svými šípy šíp. Věděl však, že radovat se je předčasné. Bylo jich ještě dost. Pak deset minut střílel šípy, dokud si ho nevšiml jeden mohutný chlapí. Jenže mladík ho nezaregistroval. Všiml si ho až když byl chlap těsně u něj. Muž mu ale stihl vyrazit luk z ruky. Musel tedy vytáhnou saxonská a vrhací nůž.Věděl ale, že je to dost chabá obrana. Chlap se po něm ohnal svým velkým mečem. Naštěstí stihl mladý muž uhnout a vrátit mu útok svým nožem. Neudělal mu ani škrábnutí. Muž udělal další výpad. A pak další a další. Mladší muž je stíhal uhýbat a sem tam stačil seknou. Ale bezvýsledně. A pak přišel zlom. Odhalil jedno místo, které si muž nechránil. Jenže aby se k němu dostal ,musel se dostat do těsné blískosti nepřítele a přitom hrozilo, že sám bude zraněn. Nastal vhodný okamžik kdy měl šanci. Zmátl svého nepřítele falešným vápaden na jeho hlavu a zárověň vyrazil zaxsokskám nožem proti odhalenému boku. Vší silou co v sobě našel bodl. Nůž se zabodl dost hluboku, tak aby to bylo smrtelné zranění. Škubl spátky. Z mužových úst se ozvalo bolestné zasténání. Jenže jak byl mladík v předklonu, muž toho využil a sekl po jeho zádech. Will to nečekl a odstoupil s bolestnou grimasou o már kroků nazpět. Na zádech se mu od ramen až po zadek táhla dlouhá a hluboká rána. Šáhl si na ni a pak se podíval na sbou ruku. Měl na ni krev. Chvíli na ni chleděl, ale pak jeho pohled ztrvrdl. Z posledních sil vzal do ruky vrhací d.ž a vrhl ho přímo na srdce svého nepřítele. Trefil cíl. Muž vytřeštil oči a pak se převrátil dozadu. Dopadl mrtvý na zem. Konečně se mohl Will podívat po okolí. Nikde už se nebojovalo. Zločinci byli buď mrtví nemo pochytáni a zavřeni. Viděl jak si opbránci navzájem pomáhají a taky uviděl Halta jak pomáhá Horácovi který měl něco s nohou. Pomalým krokem se vydal knim. Když byl már metrů odnich tak si ho všimli. Unaveně se na sebe usmáli a šli blíže k sobě aby se pptali co se dělo v bitvě. Jenže Willovi se zatměl před očima a na zádech ucítil palčivou bolest. Pomalu padal na zem a naposledy ucítil pevné ruce které ho chytly a hlasy, které volaly jeho jméno.
Probudil se o pár dnů později. Ležel na posteli v nějaké místnosti. Rozhlížel se kolem sebe a poznal svůj pokoj v haltově chaloupce. Najednou se otevřely dveře. Will se tam podával a uviděl svého učitele Halta. Ten měl zakaboněný výraz, ale jakmile uviděl Willovy otevřené hnědé oči, tak se mu na tváři rozlil jeden ze vzácných šťastných úsměvů. Rychle přešel tu krátkou vzdálenost a sevřel svého učně c náručí. Dával si ale pozor na obvázané záda. Pak se odtáhnul a přitáhl si k lůžku k židli na kterou si následně sedl.
,,Konečně si vzůru Wille. Nadělal si nám pěkný strach." Promluvil Halt.
,,Co se stalo Halte, že jsem vám nadělal strach? A jak dlouho jsem vlast spal? A co se dělo po boji.? Vyhrkl jako vždy všechny své otázky najednou will. Halt se ušklíbl.
,,Pomalu chlapče. Pěkně všechno popořadě. Spal si skoro týden, ale dalose to čekat. Ten muž tě pěkně sekl přez záda. Nejspíš tam budeš mít dokonce života jiszvu, ale nic si ztoho nedělej. Holky na tebe poletí i tak. Noa potom, co ses tak pěkně složil a vyhnul se tak uklízení nepořádku po boji se toho moc nestalo. Ošetřovali jsme zraněné, uklízeli trosky a další nepodstatné papírování. A než se zeptáš. Ne nikomu ze známých se nic vážného nestalo." Zarazil Willa, který už otvíral pusu. Ten ji hned zaklapl.
,,A kdo mě chytil když jsem padal?"
,,Nooooo" zarazil se Halt. Will svedl jedno obočí. Tohle jeho učitel běžně nedělal a když už jo, nevylezlo z nějk nic dobrého.
,,No?" Pomohl Will.
,,Král Duncan tě chytil" Prozradil neochotně Halt. Will vytřeštil oči. On se zhroutil přímo před králem? A ten ho ještě musel chytit? Takový trapas. Jakmile uviděl halt výraz svého žáka, musel se začít smát.
,,Neboj, nějak se k tomu nevyjadřoval. A ani mu to nevadilo." Ullidňoval svého žáka. Will přikývl na souhlas.
,,No tak já ti donesu nějaské jídlo, určitě musíš mít hlad" Řekl Halt a vztal. Už šahal na kliku, když ho zarazila Willova otázka.
,,Měl jste o mě strach Halte?" Will to vyslovil tiše, jakoby měll strach z odpovědi. Měl Halta rád jako svého otce. Proto byla tahle otázka pro něj důležitá.
Halt byl chvíli ticho, když odpověď.
,,Měl" Po tomhle se Willovi rozlil na tváři šťastný úsměv. Pak Halt odešel.
Po dvou měsících, už mohl Will zase vyjet na mise. Vše se vrátilo do starých kolejí. Jeho ale pořád hřála na srdci Haltava odpověď. S úsměvem se vyhoupl do Cukova sedla a pobídl ho do cvalu. Pak zmizel mezi stromy. S chaty ho pozorovaly oči, které se na něj dívaly s laskavým pohleden jako na vlastního syna.

Bon Jovi - Always

26. listopadu 2010 v 18:58 | Yoshiko |  Videa
Tak jsem vám tu dala docela starou a známou písničku always. Klikání myší mi jako jediné zatím s ortézou jdeXD


Mirně blbá zpráva

25. listopadu 2010 v 16:17 | Yoshiko |  Novinky,oznamka,
Ahojik.Musím se vám omluvit, že tu skoro nic nepřibývá. Nějak jsem si v těláku podvrtla nebo co ten doktor mlel, palec na levé ruce a mám ho v ortéze. S tím se mi píše fakticky blbě.  Pokusím se psát, ale nic neslibuju. K Ho už mám přes polovinu napsanou, takže tu dopíšu co nejdříve. Jak jsem říkala do konce týdne určo a pokud ne tak další týden. Taky přijel domů taťka z prahy, takže teď okupuje Pc on a já se tu dostanu jen minimálně. Doufám, že se na mě nezlobíte zatím pápá.

Nová rubrika+pravidla

23. listopadu 2010 v 21:50 | Yoshiko
Tak jo, založila jsem tuto novou rubriku. Pokud bude mít někdo zájem tak může napsat do komentů o povídku. Ale pár pravidel nebo jak to nazvat.

1.Pokusím se psát na každý pár, ale jen z Bleach, Naruta, Gravitation, Harry Potter, Hraničářův učeň ,ale můžete napsat i z jiného a já usoudím jestli jo nebo ne.
2.Neumím moc psát Yaoi takže by to nemuselu dobře dopadnout, ale pokusím se. 
3.Píšu jak na normal páry tak i na shounen. Jediné co nepíšu je na téma shojo ai)dívka+dívka)
4.Povídky budu přidávat až j napíšu a taky podle času, budu se ale snažit je přidávat co nejdříve.
No to je snad jvšechno. Možná doplním později. Teď co máte napsat do komentů.

1.Přezdívka
2.Pokud máte blog tak adresu
3.O kom-pár nebo jedinec
4.Stručný děj(o čem by to tak mohlo být)

Doufám, že se někdo přihlásíXD

Druhý(nový) blog

23. listopadu 2010 v 21:26 | Yoshiko |  Novinky,oznamka,
Jak název napovídá, založila jsem si nový blog. Tam budu přidávat povídky, obrázky atd na shounen ai a yaoi zaměření(muž+muž). Ten kdo to nemusí nebo nesnáší tak tam chodit nemusíte. Zatím tam je velké kulové, ale časem se to určo změní. Nemusíte se bát, že bych zanedbávala tenhle blog. A za dess na novém blogu děkuji Naruto109, která byla tak hodná a udělala mi ho. A je fakt, že se jí povedlXD. Tak já zase pádím. Kapitola k Ho je napsaná jen z poloviny, ale do konce týdne tu bude. Taky mám naplánovanou novou povídku, ale k té první napíšu všechny kapitoly a pak ji sem začnu přidávat, takže mezitím budu dávat jen jednorázovky a pokud by někdo chtěl, udělám i na přání. Na to ale teprve udělám rubrikuXD.  A taky se vám musím přiznat, že jsem včera chytla takový šok, že se ještě divím, že tu sem. Normálně sem šla do kuchyně pro mandariku a taky kouknout do ledničky co by se dalo šlohnout. No a na kuchyňské lince máme domácí pekárnu na které měla mamka jakousi misku. No a rožnu, kouknu na pekárnu a tam za tou miskou se mihne nějaký hnědý zadeček s dlouhým ocáskem. Já jsem vyděšeně vykvikla, natož přiběhla mamka a úplně s klidem mi zdělila že máme doma myši. Takže fakticky super. Tak já letím zatím pápá.XD

Icq povídka

21. listopadu 2010 v 13:13 | Yoshiko |  Ostatní jednorázovky
Tak tady vám přináším  jeden divný výtvorXD. Psala jsem to na Icq se svým Sbéčkem lee. ta je tam jako hermiona a já jako Maja. Sama se divím co za blbost jsme vyplodily. Posuďte sami.

Hermiona21:44
Byl jednou jeden černokněžník a ten se jmenoval Voldemort
Hermiona21:44
a teď pokračuj
maja21:45
strašně miloval růžovou, ale protože byl ČERNOkněžník, musel nosit černoum. Moc šťastný z toho nebyl, ale alepoň měl přítele, který jeho závislost zdílel a ten se jmenoval Harry POtter
Hermiona21:48
No a Harry tu růžovou nosil. A Voldemort ho strašně miloval. Jenže tu byl problém. Potter byl vyvolený a Voldy ho musel zabít.
maja21:49
Jenže se mu do toho moc nechtělo. Jenže po pár měsících nastal opravdu velký problém, který nečekal.
Hermiona21:50
Harry chtěl zničit růžovou barvu. A celý svět měl zčernat
maja21:50
Jenže to voldy nemohl dovolit. S pomocí Snapa uvařil jeden lektvar, který měl Harrymu vráti jeho oblábenost k růžové barvě
Hermiona21:53
A dal mu ho vypít. Harry mu nedůvěřoval, ale pil. A pak se zhroutil na zem. Voldemort tam dal i jed. A Harry začal umírat strašlivou bolestí. Když v tom se ve dveřích objevila nějaká postava a zařvala: "Néééééééé!"
maja21:57
Byl to Severus, který Harryho strašlivě miloval. Celou dobu Voldymu záviděl. Teď byl ale strašně vystrašený. Musel něco udělat nebo jeho Harry zemře. Z kapsy proto vytáhl lektvar, který vyplaví všechne jed z těla. Potom omráčil překvapeného voldyho. Když se dostal k Harrymu, tak mu dal lektvar. Nic se ale nedělo. POmalu strácel naději, že HJarryho zachrání. Najednou ne ozvalo tiché ,,Severusi" A on se podíval do Harryho tváře.XD
Hermiona21:57
xDDD
Hermiona21:59
"Ano Harry? Jsi v pořádku?" Zeptal se Severus. Harry přikývl. "Proč to děláš? Já myslel, že mě nenávidíš." Řekl Harry a stékla mu slza. Snape ji setřel. "to není pravda Harry. Vlastně je to všechno úplně naopak." xDDD
maja22:00
"Cože? Takže ty mě máš alespoň trochu rád?" zeptal se Harry.
Hermiona22:01
"Já tě miluju Harry. Jsi můj život. Nenávist jsem jen předstíral, aby si nepojal podezření." Harrymu se otevřela ústa dokořán a Severus využil té situace. Hluboce Harryho políbil xDDD(fůůůj co to píšu xDD)
maja22:01
XDD
maja22:03
Polibek byl ze začátku lehký.Pozdějise z něho stával vášnivý polibe. O chvilku pozdě´ji museli přestat protože jim došel kyslík."Já tě taky miluju Severusiů řekl zadýchaně Harry. A vté chvíli mohl okouzleně sledovat jak  na Severusobě tváři vykvetl nefalšovaný pravý úsměv.
Hermiona22:04
xDDD fůůůůj blé blé blé
maja22:04
XDDD
Hermiona22:05
A pak se znovu políbili. Najednou je vyrušil jeden stařec. Konkrétně Brumbál. Zůstal vyjeveně koukat a pak řekl: "Já vás miluju oba. MOhu se k vám přidat?xDDDDD
maja22:07
Na to Severus a Harry koukali dost vyjeveňe. "Ehm promiňte profesore Brumbále, ale my vás jaksi nemilujeme. skuste to u Voldyho, jste tak stejně staří. Možná vás má taky rád" Odmítl Harry opatrně Brumbála. Severus vedle něj jen horlivě přikyvoval.
Hermiona22:09
Brumbálovi se začala kouet slza za slzou po tváři. Pak si sedl na zem a začal bědovat. "Mě nikdo nemá rád. Béé. Fňuk. Jsem starý a ošklivý. A vy mě nechceteeee. Bééééé." xDDD
maja22:11
,, Ale brumlíčlu já tě mám rád" Ozvalo se mu u ucha. Albus se na osubu nadějně podíval a hle. Byl to Voldy. S chlasytým výskutím skočil Voldymu do náručí. Oba šťasti odpochodovali někam pryč a nechali Harryho a Seviho samotné.
Hermiona22:13
"Tak Seve co budeme dělat?" Zeptal se Harry. sev odhrnul Harrymu ofinu a pohladil ho po čele a tváři. "O něčem bych věděl." Řekl Sev xDDD
maja22:15
A hladově se na něj vyrhnul. Co dělali popisovat nebudu. Po nějakých 5 hodiách, když už bylo po všem a leželi vedle sebe konečně usnuli
Hermiona22:16
Spali dlouho, protože byli fakt vyčerpaní. V tom se Harry prudce probudil. měl sen jak to dělá s Voldym a Brumbálem xDDD
maja22:17
strašně ho to vyděsilo a proto zbudil Sevieho. Vše mu vypověděl a čekal co se Severuse vypadne.
Hermiona22:17
"To bue v pořádku Harry. To snad nic neznamená. To ta jizva. To spojení mezi vámi dvěma. Nelíbí se mi to....
maja22:19
,Seve já mám strach" Řekl tiše Harry. Sev ho pohladil po tváři. ,,Víš co Harry? Přemístíme se ke mně domů, mám tam nejsilnější ochrany jaké můžou být. Proto se ke mě nikdo nedostane. A Hyrry chtěl bys vůbec bydlet u mě?" Navrhl Sev
Hermiona22:21
Harrymu se rozzářily oči. Zelené jako jarní tráva. Ty které Sev tak miloval. "Budu strašně rád. A Seve. Když už jsme u toho. Mám pro tebe taky nabídku." Řekl Harry. Pak si nahý klekl na kolena, vzal Seva za ruku a zašeptal: "Vezmeš si mě?" xDD
maja22:21
XDDDDD
maja22:23
Severus se překvapeně na Harryho podíval. "Ano Harry rád si tě vezmu" Odpověfděl mu pevným hlase Snape. Objali se. Bylo to láskyolné objetí, které Harrymu celé ty roky chybělo. Ještě chvíli stáli v objetí, ale pak se oblékli a Severus je přemístil k sobě domů.
Hermiona22:24
jenže nastal problém. Harry ještě nebyl plnoletý. Bylo mu sotva patnáct. Co tomu řeknou Ron, Hermiona a Sirius? Harry se toho děsil, ale Seva miloval

maja22:27
Už to bylo pár dnů co bydlel u Seva. Během těch dnů byl strašně šťastný jako nikdy. Jenže blížil se den setkání řádu. A určitě tam budou i Ostatní, jak jim to jen poví? Měl z toho hodně strach, ale Severus mu dodával potřebnou sílu. Nastal den setkání. ještě než se přemístili, poslal Sev k Harrymu pozbuzující pohled. S prásknutím se objevili v chodbičce na Grimaldově náměstí. Alemile se tam ocitli, už knim běžela Paní Weasleyová.  Dva metry se ale před nimi zastavila.
Hermiona22:32
Viděla, jak se Sev s Harrym drží za ruce. "Propánajána. Není to to co si myslím?" Zeptala se. Harry i Sev přikývli. Paní Weasleyová omdlela.  A v tu chvíli přiběhl Sirius, aby se podíval co se stalo. Nejdřív si všiml Molly, ale pak uviděla Harryho se Sevem a zbledl.
maja22:36
,,Ty parchante, co si mému kmotřenci udělal hmm?" Vkřikl Sirius a Vrhl se na Seva. Ten se nestačil bránit a spolu se Siriusem spadl na zem. Sirius pořád něco křičel a mlátilho. Zastavil je ale Harry. ,,Dost Siriusi, nic mi neudělal, jen mi zachránil život, když mě Voldemort otrávil. A taky ho miluju a chci si ho vzít. Pokud se ti to ale nelíbí tak si potom neříkej můj kmotr. Siri já tě mám rád, ale pokud se budeš takhle chovat, tak tě neznám" Řekl naštvaně a co nejrychleji vyběhnul do prvního patra. Nechal za sebou dva vytřeštěné obličeje, které absolutně nic nechápaly.
Hermiona22:39
Harry seděl u krbu a nešťastně zíral do ohně. Věděl, že za chvíli za ním přijde Sirius. A opravdu. O pár minut později se ozvalo zklepání a vešel tmavovlasý muž. "Harry promluvíme si. Vím, že se asi cítíš hrozně, ale tahle diskuze je důležitá. Bude to jenom mezi námi. Tebou a mnou." Řekl Sirius
xD
maja22:42
Harry přikývl na souhlas. Sirius si sedl vedle do křesla a spustil. ,,Harry víš já tě mám rád jako vlastního syna a dost mě proto překvapilo to co jsem viděl dole. Já musím uznat, že jsem se choval hodně nevhodně, ale pochup. Už od školy snapea nenávidím. Ale protože tě mám rád pokusím se to nějak překonat. Třeba se jednou ze Severusem spřátelíme. Teď mi ale vyslětli tu větu že si ho chceš vzít" harry tu otázku čekal. Byl ale rád, že to Sirius vzal celkem v pohodě.
Hermiona22:45
"Víš Siriusi já už nejsem malé dítě. Vím co chci. Moje srdce patří jen Sevovi. A to taky tak zůstane. Už jsem mu to nabídl a on přijal. Teď nám jedině můžeš dát požehnání...xDDDD
maja22:46
,,Dobře Harry dávám vám tedy své požehnání" řekl vážně Siri. pak si povídali, jenže se najednou udělalo Harrymu hrozně špatně.
Hermiona22:48
Zhroutil se na zem a začal se třást. Měl strašné křeče. Z koutka úst mu tekl pramínek tmavé krve. Sirius byl vyděšený a nevěděl co dělat. "Harry. To bude dobré. Hlavně dýchej. Neumírej mi. přivedu Severuse." Řekl Sirius a rychle vyběhl na chodbu pro pomoc
maja22:50
V rekordním čase sletěl schody a rozrazoíl dveře od kuchyně. Všichni na něj vyjeveně koukali. On hledal jen jednu osobu. Když ji našel začal křičet."severusi, něco se děje s Harrym, má strašné křeče a z úst mu teče krev." Jakmile to dořekl, prohnal se kolem něho Severus. Sirius se teda vydal za ním.
Hermiona22:54
Otevřeli dveře od pokoje, kde byl Harry. Ten ležel na zemi a ještě se trochu třásl. Na zemi však vedle něj byla kaluž krve. "Harry!" vykřikl Snape. Stiskl mu tep. Srdce mu ještě bilo, ale sláblo. Každou chvíli. Snape věděl co dělat. Neměl žádné protilátky nebo tak něco. Daroval mu svůj život. Existovalo jedno velké kouzlo. "Inkripcion Liveri." Řekl a pak se zhroutil na zem. Byl mrtvý. Harry se pomalu probral a pak se podíval co se stalo
maja22:57
Chíli nechápavě koukal na Seva a pak začal potichu vzlykat. Sirius ho vzal do náruče. Vzlyky pžřešly na pláč a ten na výkřiky smutku a bolesti. Ani jeden si nevšiml ostatních, kteří se šli podívat co se děje. Stáli zkameněle stát a pak začaly holky pofňukávat. Nejvíc je ale zasahovala Harryho bolest. Jeho výkřiky se jim zařezávaly do srdce. Po půl hodině harry vyčerpaně usnul.
Hermiona23:00
Probudil se o dva dny později. Vzpomněl si co se stalo a znovu se rozbrečel. Zjistil, že je v pokoji sám. Dostal nápad. Jelikož byla noc, tak všichni spali. Potichu se vkradl do kuchyně pro dlouhý nůž na maso. Vešel zpátky do pokoje a chystal se podnout do vlastního srdce. Když v tom se ozval hlas. "Co to k sakru děláš?" Harry se otočil. Byl to....
maja23:01
Severus!

Hermiona11:04
Harry nevěřícně hleděl. Nemohl uvěřit co se stalo. "Jak-jak je to možné?" Zeptal se Harry. Severus zakoulel očima. "To je složité, ale asi ti to budu muset vysvětlit." Harry přikývl
maja11:07
,,Víš co Harry posadíme se jo?" tak se tedy posadili a Harry našpicoval uši. ,, Jak jsem použil to kouzlo byl jsem mrtvý. Jenže jsem se objevil na nějaké místě kde bylo bílo. Nevěděl jsem kde sem a dostal jsem strach, že jsem kouzlo použil špatně. Najednou se ozval nadpozemsky krásný hlas. Řekl, že ještě nenadešel můj čas a že na mě dole čeká velké překvapení. Pak jsem se ocitl tady a viděl tě, jak máš v ruce nůž a snažíš se zabít" dokončil své vyprávění Sev
Hermiona11:09
Harrymu poklesla brada. "A to ses tu objevil zčistajasna?" Zeptal se Harry nevěřícně. Severus přikývl. Pak oba chvíli mlčeli a vrhli se šťastně do náruče. "Nikdy se už nesnaž zabít!" Řekl Sev. Harrymu tekly slzy a přikývl. Pak se oba šťastně políbili
xD
maja11:12
Potom si šli unaveně lehnout do harryho postele. harry se stulil Severusovi do náruče a spokojeně usnul. Severus ještě chvíli studeval jeho spokojenou tvář, ale pak i on se propadl do říše snů. Ráno ho zbudily dávivé zvuky z koupelny. Vztal a šel se tam kouknout. Našel tam Harryho jak zvrací nad Záchodovou mísou.
XD
Hermiona11:14
xDDDD no ty vole si děláš srandu xDD
maja11:15
ne
Hermiona11:15
"Harry zlato co se děje?" Zeptal se Severus. Harry si vypláchl pusu. "Já nevím. Zase mi není dobře. Poslední dobou mám ranní nevolnosti." xDDD
maja11:15
XDDD
maja11:17

Severus se nachvíli zasekl. doufal, že to není to, co si myslí. ,,Harry, víš co? raději zajdeme za madam Pomfreyovou. Třeba to je jen nějaká viróza." nabídl Sev. Harry, který byl bledý jak stěna přikývnul.  
Hermiona11:17
xDD
Hermiona11:19
A tak teda šli. Madame POmfreyová byla trochu vyděšená, co to je. "Víte co, raději se oba posaďte. Bude to trochu šok." Řekla. Severus se zatvářil nervózně. "Je to vážné?" Zeptal se jí. Ona se jen usmála. "Jak se to vezme." Řekla. "Tak do toho." Pobídl ji Harry.
Hermiona11:20
xDD
maja11:22
,,Víte, je to dost zvláštní, že se to stalo. V kouzelnickém světě to není běžné a...." Začala vyprávět Pomfreyová. ,,popy, prosímvás, už to konečně vyklopte!" Okřkl ji nervózní Sev. madam se na něj vztekle podívala, ale pak se nadechla a vykřkla ty dvě slova, která oběma změní žívot. ,,Jste těhotný pane Pottere. Jste ve druhém měsíci!"
XDDDDDDDD
Hermiona11:26
xDDD Harry nevěřícně hleděl  a pak ze sebe vysoukal. "Omluvte mě na chvíli." Řekl a rychle běžel na nejbližší záchod, kde začal zvracet. "Takže je to pravda." Řekl Snape. Madame POmfreyová přikývla. "Ano. Budete mít spolu dítě." Řekla. Harry právě přišel a řekl: "to dítě mě jednou zabije. Už aby bylo venku." Řekl a zasmál se. Snape se taky usmál a vzal Harryho za ruku. "Harry budeme mít děťátko. My dva. To je důsledek  naší lásky." xDDD
maja11:29
,,Severusi já jsem tak moc šťastný" S úsměvem objal Severuse. Madam Pomfreyová se takticky vytratila a nechala šťastnou dvojici osamotě. O chvíli později se vydali do řiditelny. Museli to říci řžiditeli a taky se museli zeptat co bude s učením. došli před chrlič a Severus vyslovil ,,citrónové bombóny" a chrliče se otevřel. Po točitých schodech došli před dveře do řiditelny a zaklepali.
Hermiona11:30
xD
Hermiona11:32
"Dále." Ozvalo se. Severus opatrně otevřel dveře. Za stolem seděl Albus Brumbál. "Á to jsi ty Severusi. Ale co tady dělá Harry??" Zeptal se. "Víte pane řediteli. Já jsem v jiném stavu. A jdeme za vámi vyřešit tento problém. Co bude s učením." Řekl Harry. Brumbál se na ně díval šokovaně přes půlměsíční brýle. Jako by doufal, že někdo z nich vykřikne Apríl.
xDD
maja11:36
Severus jakoby tušil na co Brumbál myslí mu řekl. ,,Btrumbále je to všechno pravda. Potvrdila nám to i madam Pomfreyová" Brumbál ještě chvíli vyjeveně koukal, ale pak řekl.,, to je vážná situace. Asi souhlasíte semnou, že se to nesmí nikdo dovědět" Přikývnutí ,, Já bych navrhoval, že byjsme na harryho rostoucí bříško dali schovávací kouzlo a tím pádem by mohl normálně codit do školy. Jen by měl jiný rozvrh než ostatní. tak co souhlasíte?"
Hermiona11:38
xD "Ano souhlasíme." Řekli dvojhlasem. "No vidím, že vy dva jste se opravdu našli." Řekl Brumbál a musel se usmát. Pak teda vyšli z pracovny a šli na oběd, protože Harry už měl strašný hlad xD. U stolu seděla Hermiona s Ronem. "Harry co se stalo?" Zeptala se Hermiona. "Jo kámo. Vypadáš nějak bledě. A co tu s tebou dělá Snape?
"
Hermiona11:39
Zeptal se Ron
xDD
maja11:41
,,Ahojte. Nic se mi nestalo. A co semnou dělá Sev? No doprovodil mě do Bradavic." Oznámil Harry a naložil si porci jidla. jeho přátelé na něj hleděli trochu šokovaně. A ještě víc se divili, když se Severus s harym rozloučil letmým polibkem na čelo. 

hermiona
"Harry ty si děláš srandu že ano?" Zeptala se šokovaná Hermiona, když seděla s Harrym ve společenské místnosti u krbu. Harry jí totiž řekl všechno co se stalo. I to, že je v jiném stavu.
maja11:46
,,Ne Hermiono nedělám. já ho mám opravdu moc rád a teď když budeme mít miminko jsem ještě šťastnější. Pochop Hermiono, konečně budu mít vlastní rodinu. To jsem si vždycky přál. A taky bych byl ráda, kdynych měl přátele, kterým nevadí, ským tu rodinu mám." Řekol Harry Hermioně. Ty chvíli přemýšlela a pak řekla.
Hermiona11:47
"Máš pravdu Harry. Jen je to trochu nečekané. Přečtu si všechno o těhotenství muže a budu ti pomáhat. Ronovy to zatím říkat nebudeme. Víš jak Snapea nemá rád. A jsem šťastná i za tebe." Řekla mu
maja11:50
,,Díky Hermiono, si skvělá kamarádka." řekl Harry a obejmul ji. ta mu objetí opětovala. Pak se Harry odebral do ložnice, protože byl strašně unavený. děsil se dalších dní, ale snad mu Severus a Hermiona pomůžou. S těmihle myšlenkami usnul.
Hermiona12:01
Ráno se mu nechtělo vůbec vstávat. Měl jít na první hodinu. S potěšením však zjistil, že mu Brumbál poslal ¨nový rozvrh. A v něm měl první hodinu až na deset
maja12:04
Spokojeně se tedy zachumlal do peřin a na hodinku usnul. Když se probudil podruhé, bylo půl desáté. Díky madame Pomfréyové ho už netrápily raní nevolnosti. Nachystal se a šel směr přeměňování. Den uběhl rychle, stejně jako další dva měsíce. Teď byl ve čvrtém měsíci a ho začaly ovládat hormony. Což byl docela problém
Hermiona12:08
"Harry co to s tebou je?" Zeptal se Ron, když Harry začal brečet, protože mu kdosi ukradl sušenku. "Ale to nic Harry. A ty Rone toho taky nech. Harry je jen trochu přecitlivělý." Řekla Hermiona
maja12:11
,,Jo to jsem si všimnul" řekl Ron a podal harrymu novou sušenku. Harryho nálada se obratem obrátila a najednou se šťastně usmíval. to už Ron nechápal vůbec. Poslední dobou byl Harry nějaký jiný. jenže o dva dny později se stalo něco divného. harry se snažil obejmout Malfoye
Hermiona12:15
"Pottere co to k sakru děláš? To si jako myslíš, že tě mám rád nebo co?"  Harry se zarazil, pak si sedl na lavici a rozbrečel se. Najednou šla kolem Cho a musela se rozesmát, když ho takhle viděla. "Harry to bude dobré. POjď. Půjdeme do společenské místnosti." Řekla Hermiona. Nechápající Ron šel za nimi.
maja12:19
Když došli do společenské místnosti, které byla prázdná, posadila Harryho do křesla a objalaho. Svými slovy ho tišila až se konešně utišil. ,,Ty Harry promiň že se ptám, ale co je poslední dobou s tebou? Máš divné změny nálad. rádb bych to věděl"  Zeptal se Ron zvědavě. Harry, který byl ovlivněn hormony se na něj vztekle podíval a vyhrkl. ,,Jsem v tom Rone. A byl bych rád kdybycs to nikomu neříkal.
Hermiona12:22
Ron zůstal šokovaně stát. "A-ale jak je to možné? To přece nejde. Nebo jo? A kdo je otec nebo matka?" Zeptal se Ron. Harry se na něj zadíval truchlivýma očima. "Severus. Ale mám takový divný pocit, že mě podvádí. Já ho viděl, jak se baví s Hagridem." Řekl Harry a rozbrečel se.
maja12:28
,,Ale no tak Harry, to neznamená, že když se baví s hagridem, že sním něco má. A navíc Hagrid má madam Maxime." začala ho zase utěšovat Heriona. Ron přikyvoval a dodal. ,,Hermiona má pravdu. Snape by te nepodváděl. harry se na ně vďečně podíval a vesele si odhopkal do ložnice spát. To Těhotenství mu dávalo zabrat.
Hermiona12:30
A takhle uběhly další čtyři měsíce. Pomalu se blížil termín Harryho porodu. A Harry začínal mít strach. Co když to bude bolet? A co když se o tom malé pak nedokáže postarat? Tyto otázky se mu pořád honily hlavou. Jedinou podoru mu dodávala Hermiona, Ron a profesor Snape
maja12:32
Bylo jediné štěstí, že měl na sobě to kouzlo, ale to stejně nezakrylo stejně. Jeho časté náštěvy zácodu nebo přejídání si všimli jeho spolužáci, když se ho na to zeptali, řekl, že je to v tomto věku normální a podíval se přitom na Rona, který se cpal v ším možným.
Hermiona12:34
Největší podezření pojal Malfoy. Ten Harryho sledoval neustále. "Potter čeká mimino. Potter čeká mimino." A tohle si prozpěvoval na každém kroku. Ostatní si mysleli, že je to vtip. Kdyby jen věděli...
maja12:39
Byla zrovna hodina přeměňování, když harryho začalo píchat v podbřišku. Moc tomu nevěnoval pozornos, když to ale přišlo do bolesti. Už tomu pozornost věnióval. řeklsi, že vydrží do konce hodiny, ale bolest se kažým okamžikem zvětšovala. Jednou ten nával bolesti nevydržel a s výkřikem se chytil na břicho. věděl co se děje. Jeho miminko se chystalo podívat na svět. Po výkřikuk němu přispěchala učitelka a Hermiona s Ronem. Profesorka se ho ptala co se děje, ale on jen dokolečka mumlal, že to bolí. Najednou hermiona vykřikla zděšením a zeptala se. ,,Harry snad uř to nezačalo?" harry se na ni podíval a přikývl. Hermiona hned začala jednat.
Hermiona12:43
Hermiona a Ron na nic nečekali a odvedli Harryho na ošetřovnu. Profesorka McGonagalová se jim postavila do cesty a nechtěla je pustit, ale Hermiona na ni poslala omračovací kouzlo
maja12:46
Rychle dovedli Harryho na ošetřovnu, kde se ho ujala madam Pomfreyová. ta je pak vyhnala na chodbu. Hermiono napadlo, že by měli jít pro severuse a tak se pro něho rychlým krokem vydali. Věděli, že zrovna má 4 ročníky. Když tam dorazili, tak zaklepali. Ozvalo se nevrlé dále. 
Hermiona12:48
"Dobrý den pane profesore. Jen jsme vám chtěli říct, že už to začalo." Řekla Hermiona. Snape šokovaně zůstal stát. "Chcete říct to?" Zeptal se. Ron i Hermiona přikývli jen spolužáci se tvářili nechápavě a hleděli od jednoho k druhému xD
maja12:50
na to Snape vyletěl z učebny a za sebou ještě stihl křinout něco o tom, že hodina skončila. Hermiona s Ronem se rozeběhli za ním. Když severus doběhl na ošetřovnu tak zjistil, že jsou dveře zamknuté. peprně zaklel a bouchal na dveře. Mezitím doběhli Ron s Herm. Otevřela mu totálně vytočená Pomfreyová
Hermiona12:53
"Hotovo. Už je na světě. Ale mám pro vás malé překvapení.¨" Řekla. Severus honem vešel dovnitř. Harry ležel v posteli a v náručí svíral ne jedno ale...

maja12:54
Dvě miminka. Severus byl Překvapený. tohle nečekal. Rozešel se k Harrymu který se na něj unaveně usmál a políbil ho na čelo. ,,Děkuji ti Harry." Za co děkuješ?"  ,,Za děti za tebe." harry jen přikývnul.
Hermiona12:56
Madame POmfreyová je nechala osamotě. Veděla, že to je pro ně významná chvíle. "Miluju tě Seve. Podívej jak máme krásné děti." Řekl Harry. "Já tě taky miluju. A stejně tak i naše malé děti." xDD
maja13:00
Měli holčičku a chlapečka. holčičku pojmenovali Lily a chlapečka Tobias. Byli nesmírně šťastní. Tohle si vždycky přáli. O dva měsíce později se vzali. Jejich život se od základů změnil. Kdyby řed dvěma lety někdo řekl, že se vezmou a budou mít děti, nevěřili by mu. Teď měli vlastní rodinu a udělali by pro ni všechno. 

Pravda bolí, ale co naděláme?

20. listopadu 2010 v 14:22 | Yoshiko |  Ostatní jednorázovky
Tahle povídka, byla napsána do soutěže. Ta se ale neukutečnila tak ji dávám sem. Je to povídka na Stívání.

Seděla jsem na posteli ve svém pokoji.
Svítila tu jen malá lampička u mé postele. Venku byla tma a sněžilo.
Za čtyři dny mají být vánoce. Lidé se těší, ale já nevím co mám dělat.Právě jsem si uvědomila jednu zásadní věc.
Dlouho jsem si to nechtěla připustit, ale teď k tomu došlo.
Uvědomila jsem si, že už nemiluji Edwarda!
Začalo to před měsícem. Přestávalo se mi líbit jeho chladné obětí. Později i jeho polibky. Jeho slova. Pak mi došlo i to, že bych s ním nemohla mít děti.
Já jsem začala toužit po něčem jiném. Po teplém obětí, polibcích. Po někom kdo mě zahřeje v chladných měsící jako jsou tyto. Byl jen jeden člověk. Vlastně on nebyl člověk, byl to vlkodlak. Nepřítel upírů. Tím pádem Cullenových.
Byl to Jacob Black. A v tom byl ten problém. Jak bych to mohla Edwardovi šetrně zdělit. Mohl by ho popadnout nějaký upírský šok a Jacoba by zabil a to já jsem nechtěla.
Byla jsem v pasti.
Co mám dělat? Bylo mi do breku. Podívala jsem se na hodiny které ukazovaly přesně půlnoc. Měla bych už jít spát zítra je naposledy škola. Zhasla jsem lampičku a uvelebila se. Spánek se dostavil hned.
Ráno mě probudil budík. Hlásil sedm hodin. Natáhla jsem se abych ho vypla a pak jsem vztala. Vzala jsem si ručník a převlečení do školy a šla do koupelny. Tam jsem udělala ranní hygienu a pak jsem se vrátila do svého pokoje. Ustlala jsem, vzala jsem si věco do školy a šla do kuchyně. Bylo tady ticho takže Charlie už šel asi do práce. Nachystala jsem si cerealíe s mlékem a pomalo je jedla. Při tom jsem přemýšlela.
Musím přijet do školy dřív než Cullenovi.
Nechtěla jsem se setkat s Edwardem.
Nechtěla jsem mu ublížit svám zdrřenlivým chováním, ale Alice už to asi viděla a vyslala Edwarda dříve.
Uklidila jsem po snídani, vyšla jsem z domu, zamkla jsem a šla ke svému auto. Nastoupila jsem do auto, nastartovala a zapla jsem si rádio. Hráli nějakou pěknou písničku, která byla tak chytlavá, že jsem si začala zpívat. Po cestě do školy vysvitlo slunce.
Poskočilo mi srdce.
Nemusím Edwardovi lhát, alepoň ne dnes.
Dojela jsem v klidu ke škole a zaparkovala auto. Vůbec se mi do školy v takovém pěkném počasí nechtělo, ale musela jsem. Těšila jsem se až bude po škole a já bych mohla jet domů. Modlila jsem se ať je pěkně celý den.
Ve škole byla nuda jako vždycky. Učitelé o něčem mluvili, ale já jsem neměla páru o čem. Myslela jsem na Jaka. Zase. Mám mu to říct nebo ne? Co se stane ze všemi a z Edwardem? Byli a pořád jsou moje druhá rodina, ale je to jiné neš předtím. Nakonec jsem se rozhodla, že to Jakovi a Edovi dnes řeknu. Ikdyž mám ze včeho strašný strach. Večer oběma zavolám a vše jim řeknu. Už to všechno nedokážu skrývat.
Vše ale vyřešil Jakob. Čekal na mě před školou přený o svou černou motorku. Jakmile jsem vyšla ze školy, tak se na mě usmál a počkal až k němu dojdu.
,,Čau Jaku" Pozdravila jsem ho.
,,Ahojky Bells. Jaká byla škola?" zeptal se mě.
,,Nic moc. Dost jsem se nudila. A co tu vlastně děláš?"
,,Čekám na tebe, Ať tě můžu unést a mít tě jen pro sebe, alespoň na chvilku. Nemusí tě mít je Cullen."Řekl s úšklebkem Jake. Nachápavě jsem na něj hleděla. Unést? Mě? Jak? Jakob jako by mi četl myšlenky, mě vzal za pas, posadil mě na motorku a sedl si za mě. Událo se to tak rychle, že jsem se ani nestihla bránit. Za okamžik jsme byli na cestě.
,,A co moje auto, To ho tam mám nechat jen tak?" Řvala jsem na Jaka aby mě přes ten vítr slyšel.
,,To je zařízené, odvezl ho Paul k nám. A neboj, nic se mu nestane, o to jsem se postaral." Odpověděl mi. Uklidnila jsem se, ale jenom trochu. Nevěděla jsem co má Jak v plánu a docela mě to znervózňovalo.
Jeli jsme už docela dlouho. Už jsme museli být dost daleko od Forks. Po chvilce jsme zastavili u nějakého jezera.
Vysedla jsem z motorky a rozešla jse se směrem k jezeru. Bylo tady krásně. Slunce ještě svítilo, takže se jezero krásně třpytilo. Kolem jezera rostla krásně zelená tráva a to celé bylo obklopeno stromy. Bylo to druhé nejkrásnéjší místo, které jsem viděla. První byla louka kde jsem byla z Edwardem. Ani jsem nepostřehla, že vedle mě stojí Jake. Všimla jsem si ho až později. Byla dobrá chvíle se ho zeptat co tu děláme.
,,Jaku, co tu vlastně děláme??" Podíval se s úsměvem na mě a odpověděl:
,,Dneska si užijeme pěkný den jen spolu. Bez nějakých pijavic, rodičů a kamarádů, prostě jen my dva." chvíli jsem přemýšlela a pak si řekla proč ne? Je to dobrá příležitost jak něco naznačit. Pak mě najednou chytil do náručí a hodil mě do jezera. Vykřikla jse a spadla do té ledové vody. Voda nebyla hluboká, ale zato strašně ledová. Postavila jsem se ve vodě, která mi byla po pás a hodila zlostný pohled na Jaka, který se smál na celé kolo. Musela jsem se usmát taky. Pak mě něco napadlo. Sundala jsem si mikynu, pod kterou jsem měla ještě tričko dlouhým rukávem. Mikynu jsem ponořila do vody a počkala až nasákne co nejvíc vody. Potom jsem se pomala přikradla ke smějícímu Jakovi a hodila mu na hlavu svoji mikynu. Pořádně se lekl, protože se přestal smát a místo toho vyděšeně vykřikl. Teď jsem se pro změnu smála já. Jenže jsem si nevšimla, že se ke mně přikradl, takže jsem nechápala jak jsem zase skončila ve vodě. To už mě dopálilo a vrhla se na jaka.
Takhle jsme ve vodě blbli ještě půl hodiny, pak mi začala být zima, tak jsme vylezli. Sedli jsme si vedle sebe opřeni o strom.
Začali jsme se bavit o různých věcech. O škole, kamarádech, o rodičích. Vyhýbali jsme se ale témetu Cullenových.
,,Hele Bells. Já ti musím něco říct. Chci ti to říct už hodně dlouho, ale neměl jsem odvahu a dnes jsem jí alepoň trochu našel. Takže Bello já tě miluju. Miluju tě tak moc, že bych pro tebe udělal cokoliv. Dokonce bych tě nechal aj Cullenovi, kdybys o něho stála víc než o mě. Takže teď už to víš a já doufám, že si vybereš mě." Vyhrkl na mě s čista jasna Jakob a políbil mě. Vůbec jsem to nečekala, ale polibek mi nevadil. Byl plný lásky a na rozdíl od toho chladivého polibku od Edwarda byl horký. Zapojila jsem se do polibku taky. Překvapených pohledů ze strany jaka jsem si nevšímala a přisunula jsem se k němu blíže. Dala jsem mu ruce za hlavu a Jak mi dal ruce kolem pasu. Najednou mi bylo strašné horko. Ale vůbec mi to nevadilo. Pořádně jsem se vložila do polibku a nevšímala si okolí. Což byla chyba. Po dvou minutách našeho líbání se v naší blízkosti ozvalo zavrčení. Pořádně jsem se lekla a odskočila od Jaka. Otočila jsem se ke zdroji toho zavrčení a ztuhla jsem. Předemnou stál nahrbený, s vystrčenými zuby a planoucím zlobný pohledem Edward.
,,Bello co tu děláš s tím smradlavým psem. A ty pse, jak si dovoluješ šahat na moji bellu.?" Zavrčel Edward. Chtěla jsem něco říct, ale předběhl mě Jakob.
,,Nevidíš ty pijavice? Je tu semnou a právě jsme se líbali a vůbec nevypadala, že by jí to vadilo. A bella není jen tvoje to už si uvědom." Edward na tohle jen zavrčel a vrhl se na Jaka. Jake na nic nečekal a ještě za letu se proměnil ve vlka. Vrhli se na sebe. Oba byli roztuření. Kousali se, škrábali, snažili si navzájem ublížit. Tohle jsem nechtěla, chtěla jsem jim to vysvětlit po dobrém. Nevydržela jsem to a vykřikla: ,,DOST!!!!" Oba ajednou přestali. Jake se opět přeměnil do s vé lidské podoba a rychle si oblékl kalhoty, které předtím odhodil raději jsem se na něj nedívala, asi bych hodně zčervenala a to by pro tuto situaci nebylo dobré. Okamžik jsem počkala a pak jsem spustila:
,,Už přestaňte, nechci abyjste kvůli mně bojovali. Podívej Edwarde, chtěla jsem ti to říct už dlouho, ale nevěděla jsem jak. Jde o to, že jsem si uvědomila, že s tebou nemám budouctnos. Vlastně mě docvakly všechny ty věci cos říkal, neměla bych vlastní rodinu atd. Moc mě to mrzí, že ti to musím říct, ale už tě nemiluji. Zamilovala jsem se do Jaka. S ním mi bude líp. Strašně mě to bolí, že to musím říkat, ale nemám jinou možnost. Celou vaši rodinu jsem brala jako svou vlastní, ale vy máte svůj svět jako já mám ten svůj promiň Edwarde, moc se omlouvám." Ke konci mého prosluvu mi tekly slzy. Podívala jsem se na něho. Stál jako socha a nedal na sobě nic znát, ale když jsem se mu podívala do očí, uviděla jsem velikou bolest ,která mi trhala srdce.
,,Dobře Bello. Vybrala sis. Já to chápu. Tak tedy zbohem. Nebudu tě dál obtěžovat. Měj krásný život po boku muže, kterého miluješ. Zbohem Bells, lásko moje" Rozloučil se bolestným hlasem a dal mi rychlý polibek. Pak zmizel neznámo kam. Ještě chvíli jsem hleděla na místo, kde naposledy stál a sesypala jsem se v pláči na zem. Obejmuly mě silné , tplé paže. Pořádně jsem se natiskla na Jaka a brečela mu na hruď. Po nějaké chvíli jsem se uklidnila a jen tak jsme seděli. Najednou jsem řekla ty tři slova na která Jake čekal.
,,Miluju tě Jaku"
,,Já tebe taky bells, tak mo, že si to nedokážeš představit." Odpověděl mi, sehnul se a políbil mě. Pak jsme odjeli zpátky do Forks.
*****
Od té doby jsem Cullenovy už nikdy neviděla. Nevím co se s nimi stalo, ale doufám, že se mají stejně dobře jako já. Položila jsem si ruku na své kulaté bříško a dívala se z okna. Venku si hrál můj syn Jamie a můj manžel Jakob. Moje pravá rodina.

Sonb!!!

20. listopadu 2010 v 12:09 | Yoshiko |  Já-moje kecy atd.
Lidičky, přihlásila jsem se do soutěže SONB u Tsubaki. Prosím kdyby jste byli tam hodní a dali mi tam hlásečekXD: To je na vás nutit vás nebudu, ale byla bych ráda. Hlasovat můžete TU

Severus Snape smile

19. listopadu 2010 v 21:59 | Yoshiko |  Videa
Tak tady vidíte , že i náš oblíbený profesor Snape chytne někdy záchvaty smíchu.
Podle komentů jsem zjistila, že video není dostupné tak jsem tu  místo videa dala adresu.

Paráda!!!

19. listopadu 2010 v 20:00 | Yoshiko |  Já-moje kecy atd.
Tak lidi právě jsem se vrátila z kina, kde jsem byla na HP7 a jsem z toho upl mimo. Bylo to nad moje očekávání. Bylo tam taky od každého něco, vážnost, sranda, smutek. Musím se přiznaz, že u některých částí mi tekli i slzičky. Dokonce to bylo lepší než 6. Když jsem si to tak srovnávala s ostatními díly tak to bylo uplně něco jiného. V těch ostatních dílech se příběh uskutečˇuje v bradavicích nebo trochu mimo ně, ale v sedmične nejsou vůbec ukázené. Prostě super. Doporučuju se na to kouknout. A teď malá ochutnáva z filmuXD


Ayumi Hamasaki Heaven (Piano version)

18. listopadu 2010 v 18:46 | Yoshiko |  Videa


Pěkná písnička, dopuručuju poslechnout.XD




Hra osudu 10

17. listopadu 2010 v 13:12 | Yoshiko |  Hra osudu(Hp)
Tak tady je předposlední kapitolka. Doufám, že se vám bude líbit. A omlouvám se za případné chyby.



Přemístění bylo nepohodlné. Hlavně pro zraněné. Lily z toho tlaku omdlela a Severus se držel tak tak. Konečně byli před domem číslo Dvanáct. Seb držel Lily zatímco Harry pomáhal severusovi dojít ke dveřím.
,,Profesore, řekněte jim, že je Lily v pořádku. Neříkejte ale kde. Vše se v pravý čas dozvíte."
Severus přikývl,. Že rozumí.
,,A taky jim řekněte o té bitvě." To už bylo řečeno smutným hlasem. Harry věděl že jednou se bude muset postavit Voldemortovi, ale nečekal to tak brzo. Dostalo se mu druhé přikývnutí.
Pomohl tedy Severusovi až do domu. Ten je valil oči, jaktože se sem dostane. Na další úvahy, ale neměl dost sil. Zastavilki se před dveřmi do kuchyně. Harry pomalu odstoupil od Svého profesora.
,,Zatím se mějte profesore." Pak se otočil a odešel pryč. Venku pomohl Sebovi s Lily a přemístili se k nim domů. Tam rychle donesli lily do harryho pokoje, protože byl nejblíž. Zatímco Harry pomalu uložil svou matku, tak Sebastián zaběhl pro nějaké obvazy a lektvary. Jakmile přišel Seb začali s ošetřováním. Nalily do ní nejprve lektvary proti bolesti, horečce, některým kledbám a takové lekvary, které zacelují rány. Vše se zahojilo, jen jim dělala starost ta oddělaná kůže. Něvěděli co sní. A pak Seba něco napadlo. Nechal Harryho v pokoji a šel do svého pokoje. V první chvíli to nemohl nikde najít, ale nakonec to našel v šuplíku. Vítězně se usmál. Pak se rychle vrátil k Lily.
,,Co to je?" Ukázal Harry na misku v Sebyho rukách.
,,To by mělo pomoc, je to mast s léčivých bilinek. Mělo by to vráti novou kůži na místech, kde chybí.!" Vysvětloval svému mladšímu bratrovi zacímco jemně rostíral masto na všechna postižená místa. Harry se víc neptal a šel mu pomoct. Za 10 minut byla Lily ošetřená, umytá a měla na sobě čisté věci.
,,Bude v pořádku?" Vyslovil Harry své obavy.
,,Určitě. Jen se těď prospí. Za tři dny ji ale budeme muset donést do řádu. Budeme se muset připravit na poslední střed." Odpověděl mu Sebastián. Harry je přikývl.
,,Pojď Harry. Necháme ji odpočinout." Harry se naposledy podíval na svou matku a se svým bratrem odešli.

Lily spala až do druhého dne. Pomalu otevřela oči. Nevěděla kde je. Naposledy si pamatovala jak byla u voldemorta. Otřásla se. Očima ůprozkoumávala pokoj. Na víc neměla sílu. Bolelo ji celé tělo.
Pokoj byla pěkně zařízený. Vypadal jako pro nějakého mladého kluka. Že je to pro kluka poznala podle koštětě které visela na zdi. Byl na něm zlatým písmem vyryto Harry. Zabolelo ji u srdce. Tak se jmenoval ji jéjí starší syn. Nemohla říct nejstarší. Její nejstarší syn je někde pryč. Nikdy nikomu neřekla, že má kromě Harryho a Chrise ještě jednoho syna. Ne nikdy se to nikdo nedozví. Její nejstarší syn je u nějaké hodné rodiny, která ho miluje jako svého. Pootočila hlavu a všimla si nočního stolku vedle postele. Co ji upoutalo byla fotka. Podívala se na ni líp a zarazila se. Na fotce byli dva rozesmátí mladíci. Oba měli černé vlasy, akorát jeden s nich je měl dlouhé až po lopatky. Ten měl černé oči a ten druhý naopak zelené. V očích jim jiskřily hvězdičky radosti. Taky bylo vidět, že jeden s nich byl nejspíš o něco starší. Někoho jí připomínali, ale nevěděla koho. Najdnou se otevřely dveře. Rychle zavřela oči zatím nechtěla aby veděli, že je vzůhu.

Harry opatrně otevřel dveře Chtěl si vzít jen pár věcí. Něco ho ale zarazilo. Rychlý pohyb na posteli. Opatrně se přiblížil k posteli. Jeho matka ještě nejspíš spala. Byla tak moc krásná. Hebký obliče, rudé dlouhé vlasy. Vždy si ji představoval ve svých představách, ale když ji viděl teď. Bylo to něco úplně jiného. Přisoupil blíšek k posteli a natáhl ruku. Lehce, aby ji nevzbudi, ji pohladil po obličeji. Byl ale tak zabrán do svých myšlenek, že si nevšiml páru zelených oči, které si ho prohlížely. Ozvalo se tiché zalapání po dechu. To už Harry zaznamenal a ztáhl ruku. Podíval se na Lily a zkameněl. Díval se do šokovaného obličeje své matky.
Ta nemohla uvěřit co vidí. Chlapce tolik podobného Jamesovi, akorát se zeleníma očima. Věděla kdo to je, ikdyž ho neviděla celých 15 let.
,,Harry? Si to ty Harry?" Nevěřícně promluvila. Harrymu se zalily oči slzami.
,,Ahoj mami. Jsem to já." Byl vtáhnut do teplé náruče. Lépe se uvelebil. Představoval si jak ho maminka obejme a teď se mu to splnilo. Spustily se mu slzy. A nebyl sám. Lily mu něco mumlala do ucha a plakala taky. Ani jeden neviděli osobu, která stála mezi dveřmi. Uviděl ji až Harry.
Vymanil jednu ruku s objetí a natáhl ji.
,,Pojď za námi Sebe, máš na to taky právo" Sebastián však zavrtěl hlavou. Než stačil cokoli dodal přerušila jen Lily.
,,Kdo je Sebastián?" Koukla se přes Harryho a otevřela šokovaně ústa. Před ní stál vysoký mladík, hodně podobný Severusovi Snapeovi.
,,Ehm já. Jsem Sebastián Snape." Představil se zdráhavě. Lil dala hlavu na stranu. Bylo vidět, že jí to v hlavě šrotuje o sto šest.
,,Kolik ti je?" Normální otázka, přesto tolik důležitá.
,,Osmnáct."
,,to není možné, mohl bys být? Ne to je blbost. Nebo snad ano?" Mumlala si pro sebe paní Potterová. Harry, který byl jak natrní už to nevrdržel a vyklopil to .
,,Jo mami je to tvůj syn a můj nevlastní brácha."
,,Takže ty si..." Dostalo se jí přikývnutí. Lily natáhla ruce. Bylo to gesto, které seb pochopil ihned a rychlým krokem překonal tu vzdálenost. O okamžik později už Lily objímala dva své stracené syny. Byla strašně šťastá. Ke štěstí ji už chyběly jen tři osoby.

Od dva dny později ji odvedli do řádu. Samozřejmě je neviděli. Jakmile se Lily ukázale ve deřích, propukl chaos, všichni ji vítali a ptali se jí kde byla. Ona to však nikomu nesměla říct.

Následující dny se všichni chystali na následující boj. Z bradavic byli odvezeni všichni žáci, kromě těch, kteř chtěli bojovat, a to byli jen někteří ze sedmých ročníků. Nečekaně rychle se přiblížil den boje. Celý fénixův řád spolu s bystrozory byli sešikovaní před bradavicemi. Nedělali si velké naděje. Věděli, že Voldemort má silnou armádu. Dokonce i některé tvory jako upíry nebo vylkodlaky, obry, akromantule. Strana dobra měla však jen Kouzelníky. To ale nevěděli, že dva kouzelníci schánějí posily u zvířt strany dobra. A najednou se jim začala chvět zem pod nohama. Naposledy proběhly obětí a polibky mezi lidmi na straně dobra. Ale to už se oběvili první bojovnící strany zla. Všem spadla čelis. Tohle je jistá smrt. Objevovalo se jich čím dál víc, až byli všichni. Bylo jich strašně moc a v jejich čele stál Voldemort ze svým úšklebkem na obličeji.
,,Tak co Brumbále, jak se ti líbí má armáda?" Promluvil.
,,Máš ji velkou Tome. Řekni, jak si je všechny ovládnul?" Zeptal se Brumbál. Voldemort zlostně vykřinul.
,,Neříkej mi Tome. A nemusím je ovládat, přidali se ke mně z vlastní vůle. No Brumbále jak vidím, boj mám vyhraný. Moc bojovníků teda nemáš."
,,To se ještě uvidí Tome!"

Japanese anime song

17. listopadu 2010 v 11:19 | Yoshiko |  Videa
Na Youtube jsem našla dvě pěkné písničky se super obrázky. Tak je vám sem dám.




Hra osudu 9

16. listopadu 2010 v 17:01 | Yoshiko |  Hra osudu(Hp)
Ahojky. Po dlouhé době nová kapča. Je mezi posledními. Počítám že tak ještě dvě nebo tři. Tato kapitola tu měla být až zítra, ale neměla jsem co dělat, tak jsem ji přepsala. Zítra dodám další. Jo a ještě je kratší tak se na mě prosím nezlobte.

,,Ááááááááááá!!" Probudil se s výkřikem James. Seděl na posteli a vydýchaval ze zlého snu. První chvíli nevěděl kde je, ale vzpoměl si. Smutně si povzdech. Už je to pět dní. Pět dní je jeho Lily pryč. Hledají ji všude, ale všichni ví kde je. Tam odkud není úniku. Byla to jeho chyba. Neměl se tak blbě prořeknout. Vztal z postele a ani se nenamáhal ji ustlat. Vešel do kuchyně. Byl tam nepořádek. Neměl chuť uklízet. Podíval se na hodiny, které hlásaly sedm hodin ráno. Moc toho nenaspal. Měl noční můry. Ještě že je Chris u rodičů Thonksnové. Neměl musílu vysvětlovat, kde je jeho matka. Něco mál pojedl a rychle se přemístil na Grimaldovo náměstí. V kuchyni už pár lidí bylo. Jakmile ho zahlédlli pozdravili ho nebo jen pokývali hlavou. James se k nim posadil a začal se bavit s Remusem a Siriusem. Potom se k nim připojil Brumbál. Všichni čekali na Severuse Snapa. Byl u Voldemorta.
Po deseti minutách se otevřely dveře od kuchyně a v nich stál Snape. Zděsili se. Vždy uhlazený černý kabát byl nyní plný krvavých děr. O obličeji nemluvně.
,,Je v pořádku, ale ne tady." Pak se zhroutil. Byl to jakoby signál. Nejbližší členové řádu ho vzali a donesli do nějakého volného pokoje v prvním patře. Za nimi šla Madame Pomfreyová. Ostatí mluvili jeden přes druhého. Nikdo nechápal co tím Snape myslel. Jen Brumbál měl tušení kde Lily je, ale zatím to nikomu říkat nemusí. Však ono se všechno vyjasní samo. A nebude to ani dlouho trvat. Jen jeden kámen ho tížil. Pořád nenašli Harryho. Už i on přestával doufatz, že ho někdy najdou.
Někde v lese před 2 hodinami
Harry právě spokojeně snídal, když do kuchyně vletěl rozrušený Sebastián. Nechávalo ho to klidným. Takhle ho zažil několikrát. Například když udělal nějaký pokrok v lektvarech nebo našel nové kouzlo. Proto dál snídal. Jenže po chvíli s ním začal třást na nejvyšší míru rozrošený Seb. Harry měl zrovna v puse s nídani, takže nemusím říkat jak to dopadlo.
,,Sebe, klid. Co se stalo?" Ptal se Harry. Mluvilo se mu docela špatně, protože byl pořád třesen.
,,Oni ji unesli. Před pěti dny. Proč to nikdo neřek dřív? Musíme ji jít zachránit." Harry na mladého Snapa jen nechápavě hleděl. Nechápal ani jedno slovo co řekl. Koho unesli? Kdo? Rozhodl se to zjistit dřív, než z něj Seb vytřese duši.
,,Hele koho unesli? A kdo? Rád bych se to dozvěděl. A přestaň se mnou třesat. Dost mě to štve"
Konečně ho Seb pustil a On si mohl oddychnout. Momentálně čekal co z té geniální hlavy vyleze.
,,Smrtijedi unesli mamku! Nevím jak na tom je, ale asi blbě. Jsou v hlavním sídle." Mluvil rychle Sebastián. Koho že unesli? Slyšel dobře? Jeho ne jejich mamku? Jak?
,,Maminku? Oni ji unesli? To znamená že..." dech se mu zadrhl v krku. Pokud je u Voldemorta co sní udělal? Měl tušení, ale nechtěl si to připustit.
,,Jdeme" 5ekl a přivolal dva bílé pláště. Pak se objevily dvě rozdílné záře a byli pryč.
Objevili se asi dva kilometry od hlavního Voldemortova sídla. Blíž nemohli kvůli ochranám. Proto museli jít zbytek pěšky. Pak byl problém najít velký sál, ale po chvilce hledání ho našli.
Když došli až ke dveřím, které byly z tmavého dřeva a byly na ně vyryty ornamenty, tak se zastavili. Přes dveře nešlo nic slyšet, ale magie ,která prosakovala přes dveře dávala vědět, že se za nimi něco ději.
,,Sebe?"
,,No?"
Myslíš, že je v pořádku?" Zeptal se potichu se skrytou hrůzou v hlase Harry. Sebastián se na něj otoči a bezradně pokčil rameny.
,,Já nevím Harry. Musíme doufat že ano. Nic jiného nám nezbývá." Harry přikvl. Oba dva se z hluboka nadechli a opatrně začali otvírat dveře. Pomalu proklouzli dovnitř. Nikdo je zatím nezahlédl. To byla jejich výhoda. Nejprve mohl prozkoumat situaci a pak jednat. Přemenili si pláště za smrtijedské a přešli ke kruhu smrtijedů. Zatím přes ně nevideli, ale mělo se to brzy změnit.
Jakmile se probojovali dopředu. Zalapali potochu po dechu. To co sejim naskytlo nečekali ani jeden. Na zemi, uprostřed kruhu leželi dva lidé. Nešlo moc poznat kdo jsou, protože byli oba červení od krve. První osobu nepoznali, ale ta druhá byla něco jiného. Harry by ten obličej poznal všude. Severus Snape. Co ten tu dělá? No jasně je přece smrtijed. Takže to znamená , že ho odhalili.
,,Tak co Sssseverusssi už máš dossssst? Assssi ne co? Jinak byssssss už nedýchal ty zrádče! Všechno vykecat řádu. To ssse ale nedělá. Takhle zradit ssssvého pána." Promluvil ledový hlas. Harrymu projela jizvou bolest. Jizva ho bolela od té doby, co se vrátil Voldemort. Když se na něj podíval, udělalo se mu zle. Napůl had, napůl člověk. Nebyl to pěkný pohled.
Voldemort se pomalu přesunul blíž ke dvěma tělům a shýbl se k jednomu. Chytl vlasy a vytáhl tu osobu do sedu. Ta plačivě zanaříkala. Na víc se nezmohla. Když se ni ni Harry se Sebastiánem podívali ztuhli šokem. To byla Lily, jejich máma. Byla celá od krve. Na hlavě měla velkou ránu ze které ještě pořád stékala teplá krev. Oblečení co měla na sobě se už tak nazývat nedalo. Zbyly z něj je cáry, které zakrývaly jen to nejnutnější. Ani zbytek těla nebyl ušetřen. Na některých místech dokonce chyběla i kůže. Harrymu se vařila krev žilách. Měl chuť vrhnout se tam, proklít Voldemorta, osvobodit sdvoji mamku a Snapea a vypadnout z tama. Zadržela ho ale ruka jeho bratra. Zlostně se na něj podíval a zaznamenal skoro nezřetelné zakroucení hlavou. Ještě ne. Ještě nebyl čas. Vyčkávali proto ještě chvíli.
,, Tak co Sssseverusssi mám jí zabít já nebo to uděláš ty? A nebo mi konešně odpovíš na otázku, kde je Harry Potter?" Voldemortův ledový hlas se nesl ccelou síní. Smrtijedi byli ticho jak pěna.
,,Já nevím....kde je..Potter. Už...4 roky..je pryč. Řád...ho taky..... hledá." Vyrazil ze sebe z obtížemi Snape. Muž podobný hadu nespokojeně mlaskl.
,,Víš co teď udělám Sssseverusssi? Zabiju konečně tu mudlovskou šmejdu jednou provždy!" Aby dodal na vážnosti svých slov, vytáhl hůlku a dal ji ke krku Lily Potterové. Už vykřikoval první slabiku smrtící kledby, když v tom do něj narazila dvě kouzla. Byla tak silná, že ho to odprštilo až ke zdi dva metry za ním. Pomalu se zvedal, ale to už byli majitelé těch kouzel u obětí. Poznal je. Byli to ti dva kouzelníci, co byli na příčné. Harry se Sebem si totiž vrátili pravou barvu jejich hábitů. Smrtijedi stáli pevně přikovaní na místě nějakým silným kouzlem. Ještě než se Chlapci stačili přemýstit, zaslechli poslední větu.
Přesně za týden napadnu Bradavice. Nezapomeňte to vyřídi řádu!"
Od teď začala Druhá velká válka proti Voldemortovi. Mnoho životů se Změní. Které? To se dozvíte.

Výsledek třídění

15. listopadu 2010 v 18:07 | Yoshiko |  SB a vše kolem něj
Díky že se vás tolik přihlásilo. Všichni jste dobré Sbnka. Ti co se nezapsali tak mažu. Je to škoda, ale já nejsem takový blbec abych furt psala někomu komenty a on mi nenapsal nic.. Pokud jsem na někoho zapoměla nebo něco zapsala blbě tak napište do komentů.

Zůstávají

Aria a Nox
Shizuma Kyoshi
Miyu
Naruto-FilXP
Yuki
Temi-chan
Tsubaki
BlacRoseAngel 
Naruto109
Kaatulilinka
Berinka 
May 
Saki
Shikashi
Auša
Lee
Ája
AnimeQa

Mažu

Animalibera
Krumpac a Eliska
Mitsuki
Nevil Longbotom

konec třídění!!

15. listopadu 2010 v 17:57 | Yoshiko |  SB a vše kolem něj
Tak je tady konec třídění. Kdo se nezapsal má smůlu. Doufám ale že se zapsali všichni.

Jubilee- písničky

15. listopadu 2010 v 17:10 | Yoshiko |  Versailles PQ
Ahojky. Tak dala jsem si tu práci a dala tu písničky z Alba jubilee. Dost mě štval blog, takže jsem to tu dávala na 2x. Prosím kopírujte s ikonkou.

1. "God Palace -Method of Inheritance-" 


2. "Ascendeat Master"


3. "Rosen Schwert"  ¨


4.Ai to Kanashimi no Nocturne


5. "Amorphous"


6. "Reminiscence


7. "Catharsis"


8. "The Umbrella of Glass"
¨

9. "Gekkakou"


10. "Princess -Revival of church"


11. "Serenade"


12. "Sound in Gate"






Hp7 videa

14. listopadu 2010 v 9:52 | Yoshiko |  Videa
No tak jsem našla pár odkazů na  videa z Hp7. Jsou anglicky kromě jednoho. Já českou ukázku koukala alespoň 4x.


Tyhle videa jsou už anglicky