Hra osudu 5

14. července 2010 v 11:15 | Ichi |  Hra osudu(Hp)

Po dlouhé době ahoj. Řekla jsem si, že ta anketa byla úplná blbost. Proto jsem se rozhodla, že povídky jsem budu dávat tak,jak se mi bude chtít. Horečky už ustoupili, nic mě naštěstí nebolí tak jsem napsala další kapitolku k HO. Na pravdu života jsem nezapoměla zítra by to tu mohlo být. Proto přeji pěkné čtení této kapitolky, odpuste mi chybičky které tam budou a piště komenty.

Zrovna byla porada řádu. Teda vlastně ještě nebyla. Všichni až na řiditele Bradavic Albuse Brumbála tam byli. Nikdo nevěděl kde dotyčný je, dokonce ani profesorka Mcgonagalová ne. Když už tam čekali dvacet minut, byli značne znuděni a nevěděli co dělat. Moody leštil svije oko, Tonksnová bavila ostatní tím, že si měnila různé části svého těla, Mcgonagalová četla knížku, většina četla denního věštce a Remus byl tak nedočkavý, že pochodoval po celé místnosti až všechny znervózňoval. Jediný kdo byl vklidu je Sevarus Snape. Ten seděl úplně v rohu a na všechny se díval ostražitým pohledem. Najednou se otevřely dveře a vnich stál tolik očekávaný Brumbál. Všichni naráz přestali dělat své činnosti a podívali se na něj. Brumbál se na všechny usmál a spustil:
,,Moc se omlouvám, že jste museli čekat, ale zdržely mě velmi důležité věci, které nesnesly odkladu. Každopádně už jsou vyřízené. Teď však přichází okamžik kdy vám někoho představím a troufám so trvrdit že je všechny dobře známe." dořekl a odstoupil odedveří aby uvolnil místo dalším lidem zaním. První vešel muž asi kolem Třicítky. Měl tmavě hnědé vlasy svázané do uzlu, světle modré oči, byl čerstvě oholený a na tváři měl úsměv. Oblečen byl jako pravý čistokrevný kouzelník. Lidi v místnosti na něho hleděli podezřívavě. Jen Remus měl pocit, žeho zná, ale nebyl si jistý.
Dále vešla žena. Taktéž kolem třiceti let. Měla na sobě lehké letní modré šaty. Vlasy měla rudé jako zapadající slunce. Měla jemný obličej na kterém se skvěl laskavý úsměv. Nejkrásnější byly ale její oči. Oči měla jako dva smaragdy, takové neměl nikdo. To už začali všichni něco tušit. Dokonce i Severus Snape měl podezření, ale nic neříkal.
Jako poslední vešel další muž. Byl stejně starý jako ti dva předním. Na sobě měl černé kalhoty s bílou košilí. Vlasy měl černé jako uhel a rozčepýřené do všech světových stran. Oči měl hnědé jako čokoláda a na nose kulaté brýle. Na jeho tváři byl taktéž radostný úsměv.
,,Ahoj všichni. Dlouho jsme se neviděli. Jak se máte?????" zeptala se ta žena.
Všem začlo docházet kdo před nimi stojí nikdo se ale neodhodlal se jich zeptat. Jen jeden člověk.
,,Siriusi?" zeptal se Remus. Odpovedí mu bylo přikývnutí.
,,Lily?" Zase přikývnutí.
,,Jamesi??" to už se ptal roztřeseným hlasem. Když daná osoba přikývla, Remus to už nevydržel a všchny najednou silně obejmul. Trojce mu obejmutí s úsměvem oplatila. V obímání se vystřídali všichni, dokoce i Severus jim podal ruku. Když skončilo objímání a všichni seděli u stolu, zeptal se Remus na to co nikdo nechápal.
,,J-Jak jste se sem dostali? Vždyť Lily s Jamesem byli mrtví a Sirius v Azkabanu. Já to nechápu."
,,No to vám všechno vysvětlí tady Albus."ukázala na dotyčného Lily. Brumbál se zhluboka nadechl a začal s vyprávěním.
,,Před dvěma lety jsem objevil jednu velmi starou knihu. V té knize se psalo, že můžeme přivolat spátky na zem mrtvé, ale s pomocí takzvaného hlídače. Tento hlídač hlídá bránu, přes kterou se chodí do ,,Ráje" . Vyvolání mrtvého je ale dlouhý proces. Mě to strašně zaujalo a dostal jsem nápad, že vyvolám Lily a Jamese Potterovy. Vysvětlili by nám jak to před jedenácti lety bylo. Nejdříve jsem musel sehnat tři velmi vzácné rudé křišťály, prášek z jednorožce, květ čisté bílé Lilie a na konec krev vyvolávaných. Prašek jsem měl hned, Lilii taky, ale největší problém dělaly křišťály a ta krev. Křišťály jsem našel před půl rokem a krev jsem vyšeřil tak, že jsem si ji vzal od harryho. Nebylo to násilně, jak byl na konci druhého ročníku na ošetřovně, Madam Pomfreyová mu musela vzít kvůli kontrole, tak jsem ji požádal o trochu krve. Na začátku prázdni jsem začal s vyvoláváním. První se objevil hlídač, kterému jsem musel vysvětlit důvod. Řekl jsem mu vše, neměl jsem se za co stydět. Když mi vyvolávání povolil zmizel a za dvě dlouhé hodiny se konečně objevil James s Lily. Těm jsem vše vysvětlil oni zase vše vysvětlili mě a já pochopil, že v Azkabanu je nesprávný člověk. Okamžitě jsem začal jednat. Společně s pár bystrozory jsme chytili správného viníka, šoupli ho před soud. Ten uznal , že udělal chybu a sprostil Siriuse všech obvinění. Mno a teď jsou všichni zde." dopověděl své dlouhé vyprávění a na všechny se podíval skrz své půlměsíčkové brýle. V místnosti bylo takové ticho, že byjste slyšeli spadnout špendlík. Všichni si to srovnávali v hlavě. Všichni ale chtěli ještě vědět kdo byl ten viník co vyzradil Potterovy.
,,Albusi a kdo byl ten zrádce?" zeptala se profesorka přeměňování.
,,Byl to Peter Petigrev. To on donášel Voldemortovi už na škole. Krysa jedna."řekl s nenávistí v hlase Sirius. Než stihl kdokoli něco říct, rozrazily se dveře a v nich stál Kingsley Pastorek.
,,Brumbále stalo se něco hrozného." vykřikl vystrašeně.
,,Ano? A co?" zeptal se v klidu Brumbál.
,,ZMIZEL HARRY POTTER!!!!".

Mezitím v Sebastianově domě

Harry si vklidu v obýváku knížku. Vedle něj seděl Sebastián a taky četl knížku. Ani jeden neměl ponětí co se děje ve Fémixově řádu, kdyby to věděli možná by tak klidně neseděli a nečetli. Po půl hodině to už přestalo harryho bavit, založil si stránku kde skončil a knížku vrátil spátky do knihovny. Podíval se na hodiny a zjistil, že už je půl třetí coš je čas kdy mu Seb slíbil, že půjdou na příčnou.Rozhodl se mu to tedy připomenout. Přešel k Sebastianově levému uchu a potichu do něj řekl:
,, Sebastiáne neslíbil si mi něco?" nic žádná odezva. Skusil to tedy znova a hlasitěji:
,,Sebastiáne neslíbil si mi tak náhodou něco?" zase nic. To už se harry naštval a zakřičel mu do ucha s plných plic:
,,SEBASTIÁNE MÁME JÍT NA PŘÍČNOU TAK ZVEDNI TU SVOJI ZADNICI A POJĎ!!" to už odezvu mělo. Sebastián vyletěl ze židle jako řízená střela, přitom mu spadla na nohu velmi těžká kniha ,kterou četl. Tím pádem začal skákat na jedné noze, ale zapoměl na stolek u kterého seděl, takže o něj svou jedinou nohou na zemi zakopl a jal se svou zem zoumat pěkně zblízka. Přitom si stihl pěkně nabít nos a upusti pár sprostých slovíček. Plácal se na zemi jako leklá ryba a Harry se smál až si musel sednou, jelikož hrozili, že si nabije taky. Po pár minutách se Seb uklidnil a pomalu vztal na nohy. Poztižené části jeho těla ho sice bolely, ale to ho neodradilo od pomsty. Když si harry všimnul, že Seb už stojí na nohou a na tváři má ďábelský úšklebek, raději se dal na ústup. Starší z chlapců se vydal za ním a nastala ztoho velká honička. Po půl hodině se konečně vydali na Příčnou. Tam nakoupili spoustu knih, přísad do lektvarů, dva nové pláště, oba byly černé s červeně vyšitými ornamenty. Pláště byly taktéž s velmi vzácné látky, která uzdravuje svého nositele a odráží některá kouzla. Stavili se taky na zmrzlinu, do potřeb pro famfrpál, kde si koupili nejnovejší typ koštěte Nimbus 2001. Poté ještě byli v obrtlé pro vzácné přísady které na příčné neměli. V jednom Obchodě v obrtlé našli dva stejné stříbrné řetízky, který měl jako přívěšek draka s fénixem. Co bylo vzláštní bylo to, že drak byl černý a fénix byl celý zelený. Prodavač jim je prodal za nízkou cenu, protože je prej nikdo nechtěl a řtízky nic neumí. Domů se vrátili až pozdě večer. Nic nevybalovali a žli rovnou spát. Ráno posnídali , uklidili věci co si koupili na příčné a řetízky si dali na krk. Potom jak Seb Harrymu slíbil ho šel učit a sám si taky něco zkoušel. Učil ho útočná kouzla, lektvary, přeměňování a další odvětví kouzel. V takovém duchu uběhly čtyři roky. Harry i Sebastián se toho hodně naučili. Ale bude jim to stačit na poražení Voldemorta? To se ještě uvidí!
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bella Bella | Web | 14. července 2010 v 14:45 | Reagovat

Jééé to se mi líbí. Hlavně jak ožili. Akorát se mi nepozdává tahle věta:V takovém duchu uběhly čtyři roky.  To je přeskočil? A to ho nikdo nehledal? Ale jinak supr. Piš dál:-)

2 Saki *Love SB* Saki *Love SB* | Web | 14. července 2010 v 22:34 | Reagovat

ahoj jak se máš?užívaš prázdnin?stav se taky někdy ahoooj

3 Bella Bella | Web | 16. července 2010 v 14:09 | Reagovat

Dikes za koment na mém blogu. A chtěla jsi vědět, co to je za ten druhý obrázek. Je to myslím lasturová vila Billa a Fleur. A co jinak?:-)

4 oronis oronis | Web | 9. srpna 2010 v 8:49 | Reagovat

tahle povídka je velmi zajímavá, těším se na další kapitoly, jsem zvědavá, co se bude dít dál

5 Berninka Berninka | 12. srpna 2010 v 19:52 | Reagovat

bezva, naprosto skvělý. Koukám, že mi to dneska v těch komentářích nějak nemyslí. :-)

6 Darcy123 Darcy123 | Web | 23. srpna 2010 v 10:34 | Reagovat

Ahojky.....našla som tvoj odkaz na stránkach Berninky a táto poviedka sa mi hneď zapáčila:-).....veľmi pekne je tam vystihnutý Sebastián a aj Harry:-).....teším sa na ďalšiu:-)

7 Auša Auša | Web | 28. srpna 2010 v 19:41 | Reagovat

jak se tak dívám, povídku jsem sice četla, ale chybí tu můj komentář... se omlouvám :-P ... vypadá to zajímavě :-) doufám, že se Sebastián setká se svým tatínkem - mám pravdu, když řeknu, že je to Snape? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama