Hra osudu 4

23. června 2010 v 17:11 | Ichi |  Hra osudu(Hp)

Mno tak po dlouhé době tu je pokračování. Takhle kapitolka tu měla být už minulý týden, ale nešel mi net. Tak se moc omlouvám za to čekání. Kapitolku k pravdě života se tu pokusím dát co nejdříve. Přeji pěkné čtení a prosím o komenty.

Harry se probudil až na druhý den 8 hodin ráno. Když otevřel oči byl zmatený a nevěděl kde je. Zachvíli si ale vzpoměl a pořádně se usmál. Pomalu vstal a ještě jednou se rozhlédl po svém pokoji. Svém pokoji. JEHO pokoji. Ta představa se mu moc líbila. Najednou ho do nosu udeřila krásná vůně. Šel tedy ke dveřím a otevřel je. Vůně ho do nosu udeřila ještě víc. Měl nutkání sejít dolů a podívat se co tu vůni vydává, ale napřed půjde udělat ranní higienu. Vešel do koupelny a podivil se nad tvou velikostí. Koupelna byla asi stejně velká jako prefetská v Bradavich. Najdnou ho jeho dobrá nálada opustila. Už se nejspíš do Bradavic nevrátí. Už neuvidí své přátele. Co asi dělají?
,,Já si myslím, že právě snídají.V případě Hermiony. Ron nejspíš ještě spí"
,,A ty jsi kdo???"
,,Já? já jsem tvoje druhé já. Dá se říct, že ta zlá polovina, ale zatím jsem neměl dost síly abych se ozval."
,,Aha. A to jako budeš otravovat furt?"
,,Ne jen když se mi bude chtít"
,,Hmmm" Dokoničil rozhovor a zárověň svou higienu. Teď mu vyvstával problém. Do čeho se má převléct? V tom co má na sobě přece nemůže chodit.  Oblečení bylo místy rostrhané a špinavé.  No pude to muset prozatím vydržet a pak se zeptá Sebastiána, jestli by mu něco nepučil.  Vyšel tedy z koupelny a šel ke schodům po kterých sešel dolů do obýváku. Vůně byla stále silnější a vycházela z kuchyně. Vydal se tedy tam. Přišel na začátek kuchyně a zůstal přikovaný na místě. Chvíli do ní šokovaně hleděl a pak se začal ta silně a nahlas smát. Musel se opřít o rám ,neboť hrozilo, že spadne na zem. A co ho tak rozesmálo??? To je jednoduhcé. Sebastián stál u kuchyňské linky, na sobě Tmavě modrou zástěru, vlasy svázané do ohonu a celý od mouky. Ale co Harryho rozesmálo ještě více , byl Sebův vražedný pohled, která na něj hodil.  
,,Ještě chvíli se budeš smát a snídani si můžeš udělat sám." zavrčel Seb naštvaně.
,,Jeno-haha-mže -haha-ty-haha-si vypadal-hehe-tak směšně . Hahahaha." řekl harry a snažil se ovládnou svůj smích.
,,Dobře. Jak chceš. Udělej si tu snídani sám. Já si tu sednu a budu se na tebe dívat." řekl černoočko, očistil se kouzlem od mouky a sedl si na židli u jídelního stolu. Když se pohodleně posadil tak pokynul harrymu, že může začít. Harry, který se ještě pochechtával, přistoupil k lince a začal kuchtit. Sebastián si zatím četl Deního věštce a rosčiloval nebo se smál tomu, co je v nich napsáno. po deseti minutách byl před něho postaven talíř plný voňavých malých lívanečků s marmeládou.
,,Tady to máš" řekl jen harry. Seb se na lívanečky podíval a jeden si dal do úst. Chvíli žvýkal, natož se mu rozzářil obličej a poté co spolkul se podíval na harryho a řekl:
,,Harry tak dobré jídlo jsem ještě nejedl. Já si moc teplá jídla nevařím. Kde ses tak dobře naučil vařit????
,,Nooo. Když jsem bydlel u Dirsleyů tak jeden s mých úkolů bylo vyření. Takže jsem se to musel nějak naučit" odpověděl harry s nenávistí.
,,Aha a naučil bys mě to??? Já bych to rád uměl" zeptal se Seb a schválně se vyhnul dalším otázkám na Dursleyovy. Harry byl rád a odpověděl , že jo. Vklidu posnídali. Ručně uklidili kuchyni a šli si sednout do obýváku. Trvalo než mu Seb odpověděl.
,,Harry, klidně zůstaň u mě. Budu jen rád. Víš když jsem tě sledoval, nějak jsem tušil, že utěčeš. Proto už si měl u mě nachystaný pokoj. Nějak sem tě začal mít rád. Takže pokud ti nebude vadit když tu se mnou zůstaneš?" zeptal se s nadějí v hlase starší s mladíků.
,,Já nevím co mám říct. Moc rád zůstanu. Ale nic tu nemám. Dokonce ani hůlku, oblečení, nic. Jenom to co mám na sobě a můsíš uznat, že v tom nemůžu chodit věčně." Odpověděl harry.
,,Jo máš pravdu. O hůlku a své věci co zůstaly u tvých příbuzných se nestrej. Já pro ně zajdu. Také byjsme mohli zajít na Příčnou. Samozřejmě v přestrojení. No na teď ti něco pučím se svých věcí. Souhlasíš?" zeptal se Seb.
,,Jo souhlas. A co Bradavice? Vrátím se tam?" pomalu se ptal harry.
,,Harry já vím že je to pro tebě těžké, ale nemůžeš se tam vrátit. Všude na tebe číhá nebezpečí a já nechci riskovat, že by ti někdo ublížil. Ale mám takový návrh. Mohl bych tě vyučovat já sám. Umím toho dost, ikdyž jsem nechodil do školy" navrhl černoočko.
,,Já něco takového čekal a vůbec mi nva že se do Bradavic nevrátím. Jen se mi bude stýskat po Hermioně a Rnovi a celkově po přátelích. A budu moc rád, když mě budeš učit. Víš, ikdyž tě znám je krátkou budu, začínám tě mít rád jako přítele." souhlasil Harry.
,,Dobře s učením začneme až budeš mít hůlku. Ale nebylo by na škodu kdyby sis něco nepřečetl"  plánoval Seb. Chvíli si ještě povídali a když zjistili že je tak akorát na oběd, tak se harry zvedl a sním i sebastián a šli dělat ten oběd. Sebastián se díval a sem tam se zeptal harryho na něco co nechápal nebo něvědě. Po obědě naložil Seb harrymu pár knih na přečtění s tím, že si zatím může něco o různých předmětech přečíst. Potom se někam vypařil s výmluvou, že si musí něco zařídit. Přišel zpátky až pozdě odpoledne se smutným výrazem. Harry který četl už druhou knížku se na něj podíval s tázavým pohledem. Seb se posadil a spustil.
,,Harry, byl jsem u Dursleyů pro tvé věci, ale když jsem tam přišel a zeptal se na ně. Tvůj strýc mi řekl, že všechno spálil, a sova prý uletěla" Harry se na něj šokovaně díval.
,,Ale, přemluvil jsem tvého strýca aby mě pustil do vnitř a šel jsem se podívat do tvého pokoje. Nějak jsem se nerozhlížel. No a díky tomu že jsem tě sledoval, jsem věděl kde máš skrýš. No koukl jsem se tam a našel tohle." dořekl a podal harrymu vak. Harry sei ho vzal a podíval se do něj. Pořádně si oddechl když zjistil, že jeho hůlka, plášť a další dorobnosti jako je album s jeho rodiči je na svém místě.
,,Děkuju" poděkoval harry a pořádně se usmál.
,,Nemáš zač. a teď si to běž dát do pokoje a já se jdu zatímpokusit udělat večeři." rozkázal Seb a odešel do kuchyně. Harry si věci odnesl do pokoje a pak šel pomoct Sebovi s večeří. Když povečeřeli, chvíli si ještě povídali. Když bylo deset hodit. Šli oba udělat večerní hygienu a šli spát. Oba usínali s úsměvem a bezesnů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bella Bella | Web | 23. června 2010 v 17:36 | Reagovat

Ahoji. Chtěla bych tě upozornit, že tam máš dost hrubých chyb. Např. higiena, pude,vklidu a spoustu dalších. Doufám, že to nebudeš brát jako kritiku. Máš to suprové jako vždy. Už se těším na další kapču:-)

2 SHIKASHI ZARAKI-SB SHIKASHI ZARAKI-SB | Web | 28. června 2010 v 15:12 | Reagovat

MAs u me Diplom plsky vyzvednmi si ho snad se ti bude libit

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama