Červen 2010

Pokus o new řád

30. června 2010 v 13:56 | Ichi |  Novinky,oznamka,
Ahojte lidi. Po dlouhé době jsem zase tu. A jsem tu i s novým řádem. Chtěla bych tu zavést takový řád. Třikrát týdně by tu něco přibylo. V PO, ST, Ne. Proto je tu anketa. Asi jste to moc nepochopili ale snad to pochopíte z ankety. Byla bych moc ráda kdyby jste hlasovali.


Hra osudu 4

23. června 2010 v 17:11 | Ichi |  Hra osudu(Hp)

Mno tak po dlouhé době tu je pokračování. Takhle kapitolka tu měla být už minulý týden, ale nešel mi net. Tak se moc omlouvám za to čekání. Kapitolku k pravdě života se tu pokusím dát co nejdříve. Přeji pěkné čtení a prosím o komenty.

Harry se probudil až na druhý den 8 hodin ráno. Když otevřel oči byl zmatený a nevěděl kde je. Zachvíli si ale vzpoměl a pořádně se usmál. Pomalu vstal a ještě jednou se rozhlédl po svém pokoji. Svém pokoji. JEHO pokoji. Ta představa se mu moc líbila. Najednou ho do nosu udeřila krásná vůně. Šel tedy ke dveřím a otevřel je. Vůně ho do nosu udeřila ještě víc. Měl nutkání sejít dolů a podívat se co tu vůni vydává, ale napřed půjde udělat ranní higienu. Vešel do koupelny a podivil se nad tvou velikostí. Koupelna byla asi stejně velká jako prefetská v Bradavich. Najdnou ho jeho dobrá nálada opustila. Už se nejspíš do Bradavic nevrátí. Už neuvidí své přátele. Co asi dělají?
,,Já si myslím, že právě snídají.V případě Hermiony. Ron nejspíš ještě spí"
,,A ty jsi kdo???"
,,Já? já jsem tvoje druhé já. Dá se říct, že ta zlá polovina, ale zatím jsem neměl dost síly abych se ozval."
,,Aha. A to jako budeš otravovat furt?"
,,Ne jen když se mi bude chtít"
,,Hmmm" Dokoničil rozhovor a zárověň svou higienu. Teď mu vyvstával problém. Do čeho se má převléct? V tom co má na sobě přece nemůže chodit.  Oblečení bylo místy rostrhané a špinavé.  No pude to muset prozatím vydržet a pak se zeptá Sebastiána, jestli by mu něco nepučil.  Vyšel tedy z koupelny a šel ke schodům po kterých sešel dolů do obýváku. Vůně byla stále silnější a vycházela z kuchyně. Vydal se tedy tam. Přišel na začátek kuchyně a zůstal přikovaný na místě. Chvíli do ní šokovaně hleděl a pak se začal ta silně a nahlas smát. Musel se opřít o rám ,neboť hrozilo, že spadne na zem. A co ho tak rozesmálo??? To je jednoduhcé. Sebastián stál u kuchyňské linky, na sobě Tmavě modrou zástěru, vlasy svázané do ohonu a celý od mouky. Ale co Harryho rozesmálo ještě více , byl Sebův vražedný pohled, která na něj hodil.  
,,Ještě chvíli se budeš smát a snídani si můžeš udělat sám." zavrčel Seb naštvaně.
,,Jeno-haha-mže -haha-ty-haha-si vypadal-hehe-tak směšně . Hahahaha." řekl harry a snažil se ovládnou svůj smích.
,,Dobře. Jak chceš. Udělej si tu snídani sám. Já si tu sednu a budu se na tebe dívat." řekl černoočko, očistil se kouzlem od mouky a sedl si na židli u jídelního stolu. Když se pohodleně posadil tak pokynul harrymu, že může začít. Harry, který se ještě pochechtával, přistoupil k lince a začal kuchtit. Sebastián si zatím četl Deního věštce a rosčiloval nebo se smál tomu, co je v nich napsáno. po deseti minutách byl před něho postaven talíř plný voňavých malých lívanečků s marmeládou.
,,Tady to máš" řekl jen harry. Seb se na lívanečky podíval a jeden si dal do úst. Chvíli žvýkal, natož se mu rozzářil obličej a poté co spolkul se podíval na harryho a řekl:
,,Harry tak dobré jídlo jsem ještě nejedl. Já si moc teplá jídla nevařím. Kde ses tak dobře naučil vařit????
,,Nooo. Když jsem bydlel u Dirsleyů tak jeden s mých úkolů bylo vyření. Takže jsem se to musel nějak naučit" odpověděl harry s nenávistí.
,,Aha a naučil bys mě to??? Já bych to rád uměl" zeptal se Seb a schválně se vyhnul dalším otázkám na Dursleyovy. Harry byl rád a odpověděl , že jo. Vklidu posnídali. Ručně uklidili kuchyni a šli si sednout do obýváku. Trvalo než mu Seb odpověděl.
,,Harry, klidně zůstaň u mě. Budu jen rád. Víš když jsem tě sledoval, nějak jsem tušil, že utěčeš. Proto už si měl u mě nachystaný pokoj. Nějak sem tě začal mít rád. Takže pokud ti nebude vadit když tu se mnou zůstaneš?" zeptal se s nadějí v hlase starší s mladíků.
,,Já nevím co mám říct. Moc rád zůstanu. Ale nic tu nemám. Dokonce ani hůlku, oblečení, nic. Jenom to co mám na sobě a můsíš uznat, že v tom nemůžu chodit věčně." Odpověděl harry.
,,Jo máš pravdu. O hůlku a své věci co zůstaly u tvých příbuzných se nestrej. Já pro ně zajdu. Také byjsme mohli zajít na Příčnou. Samozřejmě v přestrojení. No na teď ti něco pučím se svých věcí. Souhlasíš?" zeptal se Seb.
,,Jo souhlas. A co Bradavice? Vrátím se tam?" pomalu se ptal harry.
,,Harry já vím že je to pro tebě těžké, ale nemůžeš se tam vrátit. Všude na tebe číhá nebezpečí a já nechci riskovat, že by ti někdo ublížil. Ale mám takový návrh. Mohl bych tě vyučovat já sám. Umím toho dost, ikdyž jsem nechodil do školy" navrhl černoočko.
,,Já něco takového čekal a vůbec mi nva že se do Bradavic nevrátím. Jen se mi bude stýskat po Hermioně a Rnovi a celkově po přátelích. A budu moc rád, když mě budeš učit. Víš, ikdyž tě znám je krátkou budu, začínám tě mít rád jako přítele." souhlasil Harry.
,,Dobře s učením začneme až budeš mít hůlku. Ale nebylo by na škodu kdyby sis něco nepřečetl"  plánoval Seb. Chvíli si ještě povídali a když zjistili že je tak akorát na oběd, tak se harry zvedl a sním i sebastián a šli dělat ten oběd. Sebastián se díval a sem tam se zeptal harryho na něco co nechápal nebo něvědě. Po obědě naložil Seb harrymu pár knih na přečtění s tím, že si zatím může něco o různých předmětech přečíst. Potom se někam vypařil s výmluvou, že si musí něco zařídit. Přišel zpátky až pozdě odpoledne se smutným výrazem. Harry který četl už druhou knížku se na něj podíval s tázavým pohledem. Seb se posadil a spustil.
,,Harry, byl jsem u Dursleyů pro tvé věci, ale když jsem tam přišel a zeptal se na ně. Tvůj strýc mi řekl, že všechno spálil, a sova prý uletěla" Harry se na něj šokovaně díval.
,,Ale, přemluvil jsem tvého strýca aby mě pustil do vnitř a šel jsem se podívat do tvého pokoje. Nějak jsem se nerozhlížel. No a díky tomu že jsem tě sledoval, jsem věděl kde máš skrýš. No koukl jsem se tam a našel tohle." dořekl a podal harrymu vak. Harry sei ho vzal a podíval se do něj. Pořádně si oddechl když zjistil, že jeho hůlka, plášť a další dorobnosti jako je album s jeho rodiči je na svém místě.
,,Děkuju" poděkoval harry a pořádně se usmál.
,,Nemáš zač. a teď si to běž dát do pokoje a já se jdu zatímpokusit udělat večeři." rozkázal Seb a odešel do kuchyně. Harry si věci odnesl do pokoje a pak šel pomoct Sebovi s večeří. Když povečeřeli, chvíli si ještě povídali. Když bylo deset hodit. Šli oba udělat večerní hygienu a šli spát. Oba usínali s úsměvem a bezesnů.


Ukázka Eclipse

12. června 2010 v 19:08 | Ichi |  Stmívání
Tady můžete shlédnot ukázku ke třetímu dílu. Kdy to bude u nás newm. Další kapitolky přibudou až další týden, v takovém horku se mi vůbec nechce k pc, raději jsem někde u vody. Tady to je. 

Komix stmívání

12. června 2010 v 19:05 | Ichi |  Stmívání


No tak už to asi někteří víte, ale byl napsán komix ke stmívání. Mělo by to být stejné, jako knížka akorát postavy vypadají jinak než ve filmu. Snad bych řekla že líp. Tím nechci urazit Roba nebo Kirsten. Svého úkolu hraní Belly a Edwarda se zhostili skvěle a ve filmu mi sedí.Tato manga už vyšla i u nás.A já čekám do pondělka abych si ji mohla koupit. Jsem na ni docela zvědavá a myslím že vy taky. Tu je hlavní stránka.







U těhle obrázků si nejsem jistá jestli to k tomu patří. Našla jse to u toho.

 




Tailer k HP 7

9. června 2010 v 16:34 | Ichi |  Videa

Spřátelko

7. června 2010 v 14:29 | Ichi |  Spřátelení


Pokud by se se mnou někdo chtěl spřátelit tak mi to prosím napiště do koméntářu v této rubrice. Byla bych moc ráda. S doplomkama byjste si ale museli chvilku počkat kvůli již několikrát zmíněným potížím.

Sb Ája

7. června 2010 v 14:26 | Ichi |  SB a vše kolem něj
Lidi konečně mám svoje první Sb a tím je Ája. Tady je od ní diplomek. Bohužel se mi pokazil photoshop tak jí nemůžu udělat diplom. Doufám, že to nevadí. Kdo by se chtěl spřátelit tak ať napíše do příslušné rubriky. No dost keců tu je ten diplom za který moc děkuji Áje.



Hra osudu 3

4. června 2010 v 19:16 | Ichi |  Hra osudu(Hp)


Tak tady je další kapitolka. Sama valím oči kolik jsem toho napsala. A kolik potíží bylo s touhle kapitolkou. No prostě děs. Tuhle kapitolku věnuji své kamarádce belle, která vydržela čekání na tuhla kapitolku a že má sílu vydžet moje nálady.Ale teď dost mojich keců.Přeji pěkné počtení a prosím o komentíky.


Šli už asi tak 20 minut. Harry se musel pořád dívat za sebe, kde šel Griffin. Seb se tomu jen usmál.
,,Sebe?"
,,No?"
,,Můžu se tě na něco zeptat"
,,Klidně"
,,Proč nebydlíš s rodiči, ale sám uprostřed lesa." zeptal se zvědavý harry.
,,já ale nebydlím sám. Mám Artose a Lexe, kteří mi dělají společnost. Někdy je to s nimi nevydržení. Buď se furt hádají a nebo si ze mě dělají srandu.A proč nebydlím s rodiči?? Jednoduše. Já je nepoznal.Matka mě hned po porodu odložila do siritčince. Měla me v sedmém ročníku na škole a asi si ještě chtěla užít mládí a děti mít až později. No a otec o mě ani nejspíš neví.Ale toho znám alespoň od vidění. Někdy ho vidívám na příčné ulici když si tam jdu něco koupit.Ani neznám jeho jméno a ani ho znát nechci.Že je můj otec jsem poznal podle velké podoby s ním. V sirotčinci mi řekli, že když mě našli měl jsem u sebe papír a na něm napsané jmenuje se Sebastián. Tak mi tak říkali. Se sirotčince jsem utekl asi v 5 letech. Nenáviděl jsem to tam, jiné děti mě taky nenáviděly a učitelé mě taky v lásce příliš neměli. Utekl jsem do tohoto lesa a našel zde prázdou chatku. Ubytoval jsem se tam a bydlím v ní do teď. Po pár měsích se u mě začala objevovat magie a v tom čase se objevil i Artos s Lexem. Vysvětlili mi , že jsem jeden s vyvolených a mám určitou moc. Oni mě prej mají chránit před zlem.. "odpověděl Seb.
,,Aha. A ty byses nechtěl se svým otcem setkat? Třeba by byl rád , že má syna a mohl by si u něho bydlet". Opáčil Harry.
,, Víš mě tohle napadlo, ale co když by mě ani  nechtěl. Třeba má svou rodinu a já bych byl jen nechtěné dítě. Ne mě tenhle život vyhovuje" řekl černoočko.
,, Víš říkal si, že si jeden s vyvolených. Jich je víc?? A kdo jsou??" ptal se dál harry.
,,Si nějaký zvědavý ne?? Vyvolení jsou dva. Já a ještě někdo jiný. Jeho jméno ale neznám. Artos mi jen řekl, že je mladší než já a máme spolu hodně společného jak s minulosti tak s budoucnosti. Prej ho poznám a najdu až bude pravý čas. To je vše co o tom vím" opdpovídal s trpělivostí sebastián. Chápal Harryho zvědavost. Taky býval ta zvědavý, ale to je dávno.
,,Proč si mě sledoval?? ptal se dál zelenoočko.
,,Proč?? já ani sám nevím. Připománáš mi trochu mě. Nemáš rodiče, rodinu, příbuzní tě nenávidí, ale za to máš věrné přátele, kteří tě nezradí. Víš trochu jsem ti pomáhal v prvním ročníku s Voldemortem a v druhém s baziliškem. Posílal jsem ti svou sílu, ale ostatní si zvládl sám. A když mi Lex řekl, že ti příbuzní ublížili a , že si utekl a vlezl si do tohoto lesa. Měl jsem chuť ji jít ublížit, ale ovládl jsem se a šel ti jen naproti. Nějak jsem si tě oblíbil a mám o tebe strach. Jo a než se zeptáš jak u tobě vím , tak to taky nevím, nějak jsem o tobě věděl od svého narození." odpověděl s lehkým úsměvem na rtech Seb.
,, Aha. Na co bych se tě ještě zeptal" přemýšlel Harry. Starší s mladíků se zasmál pobaveným smíchem a řekl:
,, Hlavně se mě prosím tě neptej na otázky typu ,, Měl si už někdy holku?" , ,,Kolik si jich už měl??" nebo ,, Spal si už z někým?" na tohle ti odpovídat nehodlám.
No dobře . Co si ale o mě myslíš? Mě by takové otázky ani nenapadly" řekl uraženě Harry.
,,Kdy ses narodil??"
,,4. dubna 1977 v 9 hodin ráno. Ale teď už konec otázek jsme na místě. Řekl Sebastián a usmál se harryho udivenému pohledu. Před nimi stála dvoupatrová chatka celá ze dřeva. Kolem ní rostly vzácné byliny do lektvarů. Ke krásným vyřezávaným dveřím vedl chodník s kamínků. Po stranách chodníku rostly různě barevné rostliny. Po tomto chodníku se vydali ke dveřím. Starší s chlapců je otevřel nějakým kouzlem a vešli do krásného velkého obýváku. Ten byl vymalovám do světle oranžové barvy. Na pravé straně zdni Byla velká plně vybavená knihovna. Na u zdi naproti nim byl krb a vedle něho velké okno , kterým bylo vidět ven. Uprostřed pokoje byla sedačka se dvěma křesly natočenými ke krbu.Vše bylo světle oranžové. Před sedačkou byl stůl z e světlého dřeva. Potom před krbem byla velká , huňatá , bílá kožešina která na pohled vypadala velmi jemně.
Vedle obývaku byla menší kuchyně oddělená zdí s velkým oblůoukem uprostřed. Kuchyň byla natřená na žluto a byla v ní dvě okna, u kuchyňské linky, která byla s jídelním stolem ze světlého dřeva a na pravé straně druhé okno. U vchodových dveří vedly schody do patra a do sklepa. Harry se Sebastiánem vyšli po těch schodech, které vedly do patra. V patře byla dlohá chodba obložená dřevem a se 7 dveřmi.
,, Tak Harry. V těchto dveřích" ukázal prstem na první dveře v levo " je tvůj pokoj. Vedle tvého pokoje je knihovna a v těch třetích je cvičebna, kde cvičím kouzla a odteď tam budeš cvičit i ty. Potom ty dveře na levo naproti tvého pokoje je mů pokoj. Vedle je má pracovna do které můžeš chodit i ty. Vedle pracovny je laboratoř. No a naproti nám na konci chodby je velké společná koupelna. Dolů pod obývákem je sklep do kterého raději nechoď. Pochopil si vše??" vysvětlil mu Seb.
,,Jo pochopil. Ale o té labolatoři si mi říkat nemusel, já stejně lekvary neumít tak tam chodit nebudu" namítl harry.
,,Ale budeš. Já tě ty lekvary naučím až si je oblíbíš" řekl s úšklebkem Sebastán. Hary se po tomto zatvářil dost kysele, ale nic neříkal.
,, No harry tak se jdi do svého pokoje zabydlet a já jdu zatím udělat jídlo. Docela mám hlad a ty určitě taky" oznámil černoočko a šel do kuchyně udělat něco na zub. Harry mezirím vešel do svého pokoje a překvapením otevřel ústa. Jeho nnový pokoj byl o dost větší než ten u Dursleyových. Byl laděn do modra.. naproti němu u okna byla velká postel s modrým saténovým povlečením. Vedle ní byl malí noční stolek. Na levé straně u zdi byla velká skžíň a vedle ní větší zrvatlo než byl on sám.
Na pravé straně pokoje byl psací stůl se židlí a nad stolem dřevěné polička. Vedle stolu nyla potom malá nezařízená knihovna. Nejspíš si ji má vybavit sám. V pokoji byl modrý koberec a na něm u protřed pokoje byla stejná kožešina jako dole. Harry si musel vše osahat aby se ujistil , že se mu to nezdá. Byl tak šťastný jako nikdy. Sebastiánam začínal mít rád a to ho zná jen chvíli. Lehl si na postel aby zjistil jaká je. Ani si to neuvědomil , ale po chvíli spal tvrdým spánkem bezesnů. Bylo toho na něj moc. A to byly jen tři hodiny odpoledne. Ani si nevšiml, že za ním přišel Seb aby mu řekl , že je svačina hotová. Když ho ale uviděl usmál se pro sebe a potichu zavřel dveře aby ho nerušil. Tohle byl pro Harryho nejlepší den v životě.

POZOR!!!!!

3. června 2010 v 18:39 | Ichi |  Novinky,oznamka,


Alespoň týden sem nebudu přidávat povídky ani nic jiného. Blog je v úpravě, učím se dávat na blog layout a zatím jsem to moc nepochopila jak určitě vidíte. Stáhla jsem si od Blanch layout a nějak mi to sem nechce dát všechno. Děkukuji za pochopení.