Hra osudu 2

22. května 2010 v 12:30 | Ichi |  Hra osudu(Hp)


 Po dlouhé době nová kapitolka.

Harry tam stál neschopný pohybu. To nemohla být pravda, všichni přece říkali, že tento druh dávno vyhynul nabo mu lhali??? Před ním stálo mohutné zvíře s černo červeným zbarvením, byj 1 krát větší než Harry sám.
,,T-to je....." Pomalu koktal Harry.
,, Ano máš pravdu je to Griffin. Nikdo ti nelhal, protože si všichni mají myslet že vyhynuli, před staletím. tenhle je možná poslední svého druhu" odpověděl mu neznámý a pohladil Griffina po boku.
,,VY!! vy mi čtete myšlenky!! Co si to vůbe dovolujete!!!!!!!" vykřikl chlapec naštvaně.
,,Hele klid. Já za to nemůžu že ji nemáš chráněnou, čtu v tobě jako v knize a ani se nemusím namáhat." ujlidňoval ho neznámý.
,,Ona se dá chránit?? O tom jsem nevěděl. Jak??" zeptal se trochu uklidněný harry.
,, Ty nevíš??? To jsem si mohl myslet, že ti to ten senilní dědek neřekne. No to je teď jedno. Prostě tvoje myšlenky slyším na míle daleko" řekl muž.
,,Podívejte já se tady svámi vybavuju a ani vás neznám, co kdyby jste se mi představil a taky by jste si mohl sundat kapici, chtěl bych vidět jak vypadáte." navrhl zelenoočko.
,,Dobrý nápad mladej. Tak jmenuju se Sebastián, příjmení ti z ochraných důvodů neřeknu. A nejsem tak starý abys mi vykal, je mi teprve 15. Tenhle grifin je můj ochránce Artos. mám ještě jednoho ochránce fénixe Lexe, ale ten někde lítá. Bydlím tady v lese, ale až někde uprostřed aby mě neviděli mudlové. Vše ostatní ti vysvětlím pak. Teď se prosím nesměj, děla jsem pokus s lektvarem a náhodou jsem ho na sebe vylil, velká změ na to není, ale znám povahu lidí." řekl teď už Sebastián a sundal si kapuci.
Harry vytřeštil oči. Z pod kapuce na něj hleděl mladý člověk s veselým úsměvem. sebastián měl bledý obličej, vystouplé lícní kosti, růžové tenké rty, mesní nos trochu na křivo asi ho měl několikrát zlomený, ale to mu na kráse neubralo. Dále měl černé oči a ktomu dlouhé černé vlasy pod lopatky svázané stříbrnou stuhou. Někoho mu připomínal, ale nemohl si vzpomenout koho. Ale co harryho udivilo a o čem mluvil čenovlásek bylo na jeho hlavě. Na sebastiánově hlavě rostly červené lilie. Jakmile to harry uviděl měl potřebu se rozesmát, ale neudělal to, protože slíbil, že se smát nebude.
,,Tak co jak vypadám?" zeptal se z úsměvem na tváři Sebastián.
,,Vypadáš dobře. Líp než jsem si tě představoval."odpověděl harry.
,, Jo a jmenuju se Harry Potter a je mi 12. a utekl jsem od příbuzných. Tak abyses nedivil co tu dělám."
,, Vím jak se jmenuješ a i proč si utek a než se zeptáš jestli tě nesleduju tak ne, prostě nějak vím o tobě skoro všechno. Sám nevím proč. Tak jestli bys chtěl můžeš jít se mnou a bytlet u mě. Co na to říkáš???"zeptal se Seb.
,,Opravdu bych mohl jít s tebou??"
,, Jo přece jsem ti to sám nabídl. Tak co příjmáš nebo ne??"
,,Tak jo. příjmám" řekl s odhodláním Harry.
,,Tak pojď jdeme, mám už docela hlad" řekl Seb a harry k němu s úsměvem přišel a vydali se na cestu k jeho možná novému domovu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bella Bella | 22. května 2010 v 19:51 | Reagovat

Máš to fakt dobré. Ale příště by to chtělo delší kapitolu:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama